Formy kulturního transferu - Specifický výzkum 2021

Veronika Horáčková absolvovala ve dnech 7.-13. srpna 2021 výzkumný pobyt v Nizozemsku, během něhož sesbírala materiály na vědecké projekty, kterých se účastní. V prvé řadě jde o projekt Binnenlandse vogels, buitenlandse nesten, v jehož rámci V. Horáčková zkoumá okolnosti vzniku českého vydání nizozemského románu De ontdekking van de hemel spisovatele Harryho Mulische. Dalším projektem je DLIT, který se zabývá recepcí nizozemsky psané literatury ve světě. V. Horáčková v rámci tohoto projektu spravuje za českou stranu databázi překladů DLBT. Dále se jedná o projekt Receptie van de Nederlandse literatuur, jehož součástí je vytvoření online kurzu zaměřeného na recepci nizozemsky psané literatury v Česku, na Slovensku a na německojazyčném území. V. Horáčková získané poznatky využije také pro vlastní výzkum týkající se možností začínajících českých literárních překladatelů z nizozemštiny a také role literárních fondů pro vydávání nizozemskojazyčných děl v českém překladu.

Horáčková během pobytu navštívila muzeum literatury (Literatuurmuseum) v Den Haagu sídlící v budově nizozemské národní knihovny, židovské muzeum (Joods Historisch Museum) v Amsterdamu a významná amsterdamská knihkupectví Scheltema a Athenaeum. Dále se setkala s nizozemským bohemistou Keesem Mercksem, který jí poskytl informace o nizozemském literárním trhu a nakladatelské praxi a provedl ji knihkupectvím a nakladatelstvím Pegasus zaměřeným na východoevropskou literaturu. Kromě toho navázala kontakt s pracovnicemi nizozemského literárního fondu Nederlands Letterenfonds Jane Dinmohamed a Camillou Pargentino a pracovnicí odborného centra literárního překladu ELV Anne Lopes Michielsen, se kterými bude při řešení výzkumných projektů dále spolupracovat. V. Horáčková během pobytu rovněž dokončila disertační práci s názvem Tussen esthetica en ideologie. 75 jaar Felix Timmermans in het Tsjechisch.

Horáčková bude poznatky získané během výzkumného pobytu prezentovat několika akademickými výstupy. Prvním z výstupů je samotná disertační práce uvedená výše, kterou V. Horáčková odevzdala v srpnu 2021. Dalším výstupem byla prezentace na konferenci Doctorandi- en habilitandicolloquium, kterou pořádala Freie Universität Berlina která se konala online formou 26.-27. srpna 2021. V. Horáčková zde představila závěry svého doktorského výzkumu, a to příspěvkem nazvaným Felix Timmermans in het Tsjechisch. 75 jaar receptiegeschiedenis. Dalším výstupem bude prezentace na konferenci Cross Over, která se bude konat 18.-19. listopadu 2021 v Praze. V. Horáčková zde přednese příspěvek nazvaný Toeval of strategie? Wegen van beginnende literaire vertalers Nederlands-Tsjechisch, který se zabývá možnostmi začínajících literárních překladatelů z nizozemštiny do češtiny. Dalším výstupem je publikování kapitoly s titulem Literary Translations After the Velvet Revolution. Kapitola, kterou V. Horáčková napsala spolu s dr. Martou Kosteleckou, vyjde v časopise Czech and Slovak Jounal of Humanities. Nad rámec těchto výstupů V. Horáčková plánuje účast na dalších konferencích, kde představí poznatky získané díky projektu SV. Jedná se zejména o Regionaal Colloquium Neerlandicum, které se uskuteční 25.-27. května 2022 v Debrecenu. V. Horáčková zde hodlá představit závěry výzkumu týkajícího se podpory literárních fondů a jejich vlivu na vznik českých překladů nizozemsky psaných děl.

Adéla Ficová měla díky projektu specifického výzkumu příležitost vycestovat na dva zahraniční pobyty, do Litvy a Norska.

Ve dnech 3. až 6. srpna 2021 se účastnila mezinárodní konference International Association for Scandinavian Studies s podtitulem Memory Culture in Scandinavian Studies. Na konferenci přednesla svůj příspěvek nazvaný Forming reception behind the Iron Curtain. Norwegian literature in Czech translations 1945–1968 (Utváření recepce za železnou oponou. Norská literatura v českých překladech 1945–1968). Cílem příspěvku bylo představit a analyzovat obraz norské literatury v české kulturní paměti, který byl utvářen kulturní politikou totalitního Československa. Adéla Ficová měla díky aktivní účasti na konferenci příležitost vyslechnout řadu podnětných příspěvků, které budou přínosné i pro její vlastní výzkum. Využila příležitosti seznámení se s akademiky a odborníky na skandinávskou literaturu. Součástí programu bylo také filmové promítání My Favourite War a debata s vybranými autory, které účastnici poskytly lepší vhled do skandinávské kultury. Účastníci konference měli možnost také lépe poznat hlavní město Litvy – Vilnius, a to díky komentované prohlídce města a univerzitního kampusu. Poslední den se A. Ficová zúčastnila univerzitou organizované exkurze do Kaunasu, jež byla zaměřena na architektonickou modernu.

Následně Adéla Ficová absolvovala výzkumný pobyt v norském Oslu, a to ve dnech 27. srpna až 3. září. Pobyt byl zaměřen zejména na sběr materiálu a podnětů pro výuku. A. Ficová se také měla účastnit semináře pro učitele norštiny v Kristiansandu, avšak seminář byl vzhledem k epidemiologické situaci přesunut do režimu webináře. Absolvovala jej tedy online. Na semináři se dozvěděla více o didaktických pomůckách, možnostech využití interaktivních her ve výuce i o nových metodách a programech, které mohou být využity v online výuce. Webinář pořádala Univerzita v Agderu, a zahrnoval také příspěvky o norské literatuře. Adéla Ficová měla také možnost navštívit místní knihkupectví a knihovny (univerzitní knihovna, nová městská knihovna), a získat tak nové a původní materiály jak pro výuku kurzu Praktická cvičení, tak pro svou dizertační práci. V podzimním semestru se bude A. Ficová také podílet na výuce předmětu o skandinávském umění, a proto využila příležitosti navštívit některá muzea (např. Astrup Fearnley, muzeum moderního umění) a významné parky s uměleckými díly (Egeberg park, Vigelandův park, Roseslottet). V neposlední řadě intenzivně využila nabízené příležitosti přijít do aktivního kontaktu s živým jazykem.

V rámci projektu se Adéla Ficová naučila vytvářet a upravovat webové stránky v systému MU. Společně s Olgou Brzobohatou připravila stránku a aktivitách účastnic projektu.

Alžbeta Jurkovičová absolvovala počas roka 2021 dva výskumné pobyty, počas ktorých zbierala materiály ku svojej dizertačnej práci, zaoberajúcej sa literárnym dielom švédskeho komika Tageho Danielssona. Pobyty takisto nadväzovali na predchádzajúce skúmania o intermediálnych rozmeroch Danielssonovho diela, a boli veľmi dôležitými pri práci na vznikajúcom článku „Don’t Sell Tobacco to Dante: Images of Tage Danielsson’s Inferno“ do časopisu Brünner Beiträge zur Germanistik und Nordistik.

V dňoch 1.-8. júla 2021 A. Jurkovičová absolvovala pobyt v Uppsale, kde zbierala materiál v archívoch Uppsala universitetsbibliotek. Konkrétne pracovala v knižnici Carolina Rediviva a Karin Boye-biblioteket, kde hľadala informácie o textoch z Danielssonových študentských čias, a študovala texty v antológiách zo 60.-80. rokov 20. storočia. Išlo o humoristické spoločensko-komentátorské texty, ktoré dopĺňajú čiastkové skúmanie o Danielssonovej spoločenskej angažovanosti. Ku vznikajúcemu článku „Don't Sell Tobacco to Dante: Images of Tage Danielsson's Inferno“ A. Jurkovičová využila štúdium publikácie a novinových článkov týkajúcich sa intertextuálnych odkazov na Danteho Božskú komédiu vo švédskej literatúre. Takisto navštívila hudobnú zbierku knižnice Carolina Rediviva (Carolina Musiksamlingen), kde získala vedomosť o notových zápisoch z produkcií komickej dvojice Hasse och Tage, ktoré neskôr môžu prispieť do kapitoly dizertačnej práce týkajúcej sa, okrem iného, zhudobnených politicko-komentátorských textov. Keďže si takéto skúmanie bude vyžadovať viac času, nadviazala v Carolina Musiksamlingen kontakt pre možný návrat v budúcnosti.

V dňoch 9.-21. októbra 2021 A. Jurkovičová absolvovala výskumný pobyt s hlavným centrom v univerzitnej knižnici v Lunde. Do špeciálnych zbierok knižnice spadá AB Svenska Ords arkiv, teda archív produkčnej spoločnosti komickej dvojice Hasse och Tage (Hasse Alfredson a Tage Danielsson), ktorý sa v posledných mesiacoch stal jedným z najdôležitejších zdrojov pre jej výskum. Venovala sa štúdiu archívnych verzií divadelných a filmových scenárov, vo viacerých prípadoch priamo s komentármi a opravami Tageho Danielssona či iných tvorcov; takéto štúdium bude dôležité pre lepšie pochopenie kreatívneho, či adaptačného procesu. Pre potreby vznikajúceho článku, ako aj budúcich publikácií, využila možnosť štúdia mikrofilmov, resp. digitalizovaných novinových článkov, ktoré sú dostupné len v databáze Kráľovskej knižnice, resp. v jednotlivých švédskych univerzitných knižniciach. Šlo najmä o články týkajúce sa románu Mannen som slutade röka: en psykologisk thriller, a teda mikrofilmy z rokov 1968-1969, a nasledovne z rokov 1972-1973. Pre účely dizertačnej práce sa A. Jurkovičová venovala i štúdiu materiálu Danielssonovej literárnej, filmovej, resp. Danielssonovej a Alfredsonovej spoločnej revue tvorby počas 70. rokov 20. storočia. S témou kultúrneho transferu bol tento výskumný výjazd, mimo iného, tiež spojený prostredníctvom skúmania rôznojazyčných verzií scenárov, či doplňujúcich materiálov filmových a divadelných produkcií (korešpondencia, scenár k voice-overu a dabingu upútaviek filmu Picassos Äventyr, propagačné materiály filmu Äppelkriget...). Tento aspekt prispeje do príslušnej kapitoly dizertačnej práce.

Počas pobytu sa A. Jurkovičovej podarilo nadviazať dva dôležité kontakty. V dňoch pred cestou, a následne v rámci cesty do Växjö, kde sa zúčastnila semináru centra Linnaeus University Centre for Intermedial and Multimodal Studies, bola potvrdená budúca spolupráca na vznikajúcej publikácii vydavateľstva Trolltrumma. Kniha sa bude zaoberať filmovou tvorbou Hasseho Alfredsona a Tageho Danielssona, do ktorej A. Jurkovičová prispeje textom o jednom z filmov, ktorý je zároveň adaptáciou Danielssonovho románu. Momentálne je projekt v pracovnom štádiu a bude pokračovať do jari, resp. leta 2022. A. Jurkovičová bola v kontakte s redaktormi a akademikmi vydavateľstva, Andreasom Holströmom a doc. Niklasom Salmose. Počas cesty do Växjö sa A. Jurkovičová tiež stretla s prof. Larsom Elleströmom, ktorý bol jej mentorom počas minulosemestrálnej stáže, a ich komunikácia a prípadné konzultovanie jej výskumu pretrváva. Ďalším výjazdom bola návšteva múzea Hasse & Tage-museet (Tomelilla), kde mala prvý krát možnosť pozrieť sa na multimediálne expozície nielen z filmových produkcií, ale aj z hudobných revue dvojice HasseåTage. Súčasťou expozície boli i úryvky z literárnych a komentátorských textov, a celá návšteva tak bola veľmi prínosná pre Jurkovičovej výskum k dizertačnej práci. Nadviazala tu kontakt s členom predstavenstva Hasse & Tage-museet, s ktorým sa dohodla na budúcej návšteve, vzájomnom kontakte a prípadnej spolupráci.

Olga Brzobohatá vyjela ve dnech 23.8.-6.9. na výzkumný pobyt na norské univerzitě Universitetet i Tromsø. Zde se setkala s profesorem Henningem Howlidem Wærpem, se kterým konzultovala téma svého pokračujícícho studijního zaměření. Henning Howlid Wærp ji provedl po budovách univerzity a představil univerzitní uměleckou sbírku. Henning Howlid Wærp také Olgu seznámil s mnoha dalšími odborníky ve svém oboru, mimo jiné i se svojí ženou Lisbeth. Lisbeth Pettersen Wærp zkoumá na UiT divadelní historii a teorii divadla. Vzhledem k tomu, že Olga Brzobohatá má bakalářský titul z téhož oboru na brněnské MUNI, vícekrát konzultovala téma své práce výzkumu převážně s Lisbeth Pettersen Wærp. Od obou vědců Olga dostala mnoho podnětů, knih a nápadů, jejichž možnosti pak zkoumala v knihovně na UiT, kde měla zázemí a klid na práci.

Kromě knih, článků a jiných publikací oba profesoři Olze poskytli tipy na zajímavé výstavy ve městě. Nejprve navštívila muzeum Perspektivet, kde probíhala výstava obrazů Cory Sandelové. V muzeu Polarmuseet (muzeum polárníků) shlédla výstavu věnující se literárnímu a vědeckému odkazu polárníků Fridtjofa Nansena a Roalda Amudsena. Navštívila také místní muzeum moderního umění, kde byla vystavena díla Sámských umělců. Všechna tato témata arktické literatury, všechna díla a odkazy přispějí k následnému výběru a formování vědeckému zaměření Olgy Brzobohaté na jejím magisterském studiu. Její následný výzkum bude vyplývat ze všech materiálů a poznatků, které nasbírala právě prostřednictvím tohoto výjezdu. Výstupem bude magisterská diplomová práce, pro kterou by nebylo jinou cestou možné sehnat takové množství kvalitních podkladů. Pro hlubší poznání severu, reálií a života v takovéto specifické krajině navštívila akvárium Polaria, cestovala na Tromsdalstiden a na ostrov Senja. Navštívila také místní divadlo Hålogaland teater, kde zhlédla představení Utvik Senior.

Kromě kontaktů s manželi Wærpovými, se kterými zůstala Olga v kontaktu, se také setkala s Mortenem Auklendem, odborníkem na krátké novelistické literární žánry. Všichni tři byli obeznámeni s možnostmi mezinárodní akademické spolupráce prostřednictvím učitelské stáže Erasmus+. Olga Brzobohatá se také účastnila konference Memory Culture in Scandinavian Studies IASS 2021 ve Vilniusu ve dnech 3.-6.8. v distanční on-line podobě, kde byla pouze jako divák.