Tomáš Bratina je odborným asistentem v rámci nordistiky. Jeho badatelské zájmy se soustřeďují na norský jazyk v širších lingvistických souvislostech, na problematiku výuky norštiny jako cizího jazyka a na česko-/slovensko-norské jazykové i kulturní vztahy. Kromě toho vyučuje kurz norštiny pro nenordisty, jehož cílem je přiblížit Norsko a norštinu širšímu publiku napříč univerzitou. Věří, že Norsko a Česko (i Slovensko) mají více společného, než se na první pohled zdá, a je rád, že jako součást brněnské nordistiky může přispívat k budování mostů mezi těmito zeměmi.

Vlastimil Brom vyučuje některé lingvistické kurzy - úvod do germanistické jazykovědy a syntax němčiny, dále úvod do německých dějin; podílí se na kurzech k historickému vývoji němčiny. Náplní nabízených výběrových seminářů jsou vybraná témata a žánry staršího německého písemnictví, zvláště s vazbou na historické české země, např. kroniky aj., dále otázky historické sémantiky a vývoje vlastních jmen. Jeho hlavní odborný zájem směřuje k diachronní jazykovědě, zvláště sémantice, a k filologickému vyhodnocení a edičnímu zpřístupnění starších památek. Motivaci pro studium historických dimenzí a vývoje jazyka, literatury a obecně kultury a společnosti spatřuje i v důležitosti jejich reflexe pro vnímání současnosti a - podle zájmu - rozvíjení představ o budoucnosti.

Jan Budňák na germanistice vede kurzy úvodu do studia literatury. V bakalářském studiu dále učí semináře zaměřené na práci s literárními texty 19. a 20. století. V nich se cvičí nejen techniky čtení (close reading), ale i techniky práce se zdroji a techniky psaní akademických textů, především argumentativních esejí. Věří, že s texty lze pracovat věcně a přesně, že výsledky této práce lze úspěšně sdílet a tím se vzájemně inspirovat, a že právě tyto kompetence jsou zásadní pro studium humanitních oborů i život v demokratické společnosti. Ve své výzkumné práci se soustřeďuje především na německy psanou literatury Čech a Moravy v 19. a 20. století a její souvislosti s literaturou psanou česky.

Anastasija Daňková je doktorandkou v oblasti experimentální a aplikované lingvistiky germánských jazyků. Ve svém výzkumu se zaměřuje na psycholingvistické zkoumání jazykové mnohoznačnosti v německém jazyce se zvláštním důrazem na slovní hříčky, homofonii a homonymii a jejich kognitivní zpracování při porozumění textu. Využívá metodu eye-trackingu, která umožňuje detailní analýzu čtenářských strategií a dynamiky zpracování jazykových podnětů v reálném čase. Vedle své vědecké činnosti se podílí na výuce německého jazyka v kurzech pro studenty na úrovni A2–B1, kde se zaměřuje na systematický rozvoj jazykových kompetencí a komunikačních dovedností. Dále vyučuje německý jazyk pro studenty historických oborů se zaměřením na širší kulturně-historický kontext 15.–19. století. Zároveň vede kurz experimentální lingvistiky, v němž propojuje teoretické poznatky s metodologií empirického výzkumu jazyka a jeho experimentální analýzou.

Patrícia Ďuranová je doktorandkou v oblasti německé literatury a podílí se na přípravě budoucích učitelů a učitelek německého jazyka a literatury pro střední školy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rozvoj písemných kompetencí prostřednictvím estetických médií a kreativního psaní, se zvláštním důrazem na procesně orientované psaní. Na ústavu spoluvyučuje kurzy zaměřené na tvůrčí psaní, didaktiku literatury a rozvoj vyjadřování v cizím jazyce, přičemž se soustředí na poetiku a jazykovou hru. Vedle asistence při reflexi pedagogických praxí a hospitací vede také kurzy německého jazyka pro mírně pokročilé.

Tereza Frantová je doktorandkou v oblasti německé literatury. Ve svém výzkumu se zaměřuje na východoněmeckou autorku Heddu Zinner a její působení v avantgardním prostředí pražské německojazyčné literární scény 30. let 20. Století. Vedle výzkumné činnosti se podílí na výuce jazykových kurzů určených studentům historických oborů, se zaměřením na raný novověk a období průmyslové revoluce. Dále vyučuje v kurzech zaměřených na dějiny německé literatury a ve vybraných projektových seminářích. Zajišťuje také organizaci studentské konference a podílí se na správě sociálních sítí a prezentaci pracoviště navenek. Literatura je pro ni branou do světa, kde se lidské osudy splétají s dějinami, kultura s vírou a ticho stránek s křikem epoch.

Pamela Goryczka ist Postdoc im Projekt A Life with Language: the nature and ontogeny of linguistic communication (gefördert durch das Ministerium für Bildung, Jugend und Sport der Tschechischen Republik / OP JAK). Sie hat Germanistik und Romanistik an der Universität Wien studiert. Ihr Forschungsschwerpunkt liegt auf morphosyntaktischer Variation in den germanischen Sprachen. Sie verbindet dabei theoretische Ansätze mit experimentellen und klinischen Daten und interessiert sich besonders für Verbalmorphologie, Nominalsyntax, theoretische Linguistik, Psycholinguistik, Dialektsyntax, Varietäten des Deutschen und Sprachkontakt zwischen Deutsch und romanischen Sprachen. Sie ist Linguistin mit Leidenschaft und gibt ihre Begeisterung gerne an Studierende weiter.

Veronika Horáčková se jakožto odborná asistentka sekce nederlandistiky zabývá translatologií a také současnou nizozemsky psanou literaturou a její recepcí u nás. Vyučuje zejména magisterské studenty, s nimiž se potkává v překladatelských seminářích a předmětech věnovaných moderní literatuře. Studenty bakalářského stupně má na starost v semináři k bakalářské práci. Kromě toho nabízí kurzy nizozemštiny pro neoborové studenty a v rámci celoživotního vzdělávání také pro veřejnost. Studentům se snaží předávat zejména praktické zkušenosti, které můžou zužitkovat v profesním i osobním životě.

Markéta Hotařová vyučuje napříč bakalářským a magisterským studiem vybrané lingvistické kurzy - německou gramatiku, lexikologii a slovotvorbu, v nichž se snaží propojit systematický výklad s aktivizačními prvky výuky na základě autentických textů. V rámci přípravy budoucích učitelů německého jazyka se podílí na reflektivních seminářích a didaktické dílně – jazyk, kde podporuje studenty v promýšlení vlastního pedagogického přístupu a v hledání kreativních způsobů se zaměřením na gramatiku a slovní zásobu. Její odborný zájem se soustředí na empirický výzkum jazyka, zejména na kolokace, a kognitivní procesy spojené s osvojováním jazyka.

Alžbeta Jurkovičová je doktorandkou v oboru literárněvědné filologie se zaměřením na švédskou literaturu a kulturu, především na humoristickou scénu druhé poloviny dvacátého století. Ve svém výzkumu se věnuje literárnímu dílu jednoho z klíčových tvůrců této tradice, Tageho Danielssona, přičemž se zaměřuje na podoby hry s žánrovými konvencemi, humoristické autorské strategie, vztahy mezi literaturou a dalšími médii a otázku, jak humor vzniká ve vzájemné interakci textu a obrazu. Vedle výzkumné práce vyučuje švédský jazyk v kurzech Masarykovy univerzity. Ráda hledá kreativní způsoby, jak studujícím jazyk přiblížit, a věří, že osvojování cizího jazyka lze výrazně obohatit prostřednictvím tvůrčích činností. Od roku 2015 vede na fakultě švédský divadelní spolek SveTr, který nabízí jednu z cest, jak propojit jazykové studium s kulturní zkušeností a proměnit učení v živý a poutavý proces.

Miluše Juříčková vyučuje na bakalářském studiu (Norský jazyk, literatura a kultura) a na magisterském navazujícím studiu (Nordistika). Vede kurzy norštiny, přednáší o norské a skandinávské literatuře, ráda se zaměřuje na 20. století, kde objevuje paralely a kontrasty s českou kulturou. Vede semináře o dětské literatuře ve Skandinávii, o válce a holokaustu v Norsku, ale také o překladatelství, protože sama překládá moderní norskou literaturu. Jako dlouholetá pedagožka je pyšná na své studenty a absolventy, řada z nich se dala na úspěšnou překladatelskou dráhu nebo působí v zahraničí. V Norsku má mnoho věrných přátel a kolegů, proto jsou její kontakty s norskými univerzitami a jinými institucemi inspirací pro nejrůznější mezinárodní projekty, na nichž se spolu se studenty pravidelně podílí. Ve své badatelské činnosti se soustředí na norsko-české vztahy, recepci norské literatury a dílo Sigrid Undsetové. Její životní motto zní: Sever – krok správným směrem!

Mirijam Katić studierte Germanistik und Philosophie (Kroatien, Zadar) und absolvierte die Lehramtsausbildung in Deutsch sowie Philosophie/Psychologie (Graz, Österreich). Darüber hinaus verfügt sie über eine Ausbildung in der Didaktik der Erwachsenenbildung. Seit 2024 ist sie als OeAD-Lektorin an der Philosophischen Fakultät der Masarykova univerzita in Brno tätig, wo sie Sprachübungen, Politik und Gesellschaft nach 1945 in Österreich und sämtliche Wahlfächer unterrichtet. Zuvor war sie als Dolmetscherin, DaZ- und Oberstufenlehrerin in Graz sowie als Projektmitarbeiterin am Institut für Philosophie (Re-Import der Analytischen Philosophie) der Universität Graz tätig. Ihre Interessensschwerpunkte liegen im Bereich der Literaturdidaktik und beziehen sich auf philosophische, schulpädagogische und bildungswissenschaftliche Fragestellungen.

Eva Kimmerová vyřizuje administrativní záležitosti Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky včetně administrativy grantů. Ve věcech studijních záležitostí ze strany studujících je potřeba se obrátit na studijní oddělení.

Marta Kostelecká je odbornou asistentkou a vede sekci nederlandistiky. Odborně se zabývá kontrastivní fonetikou nizozemštiny a češtiny a didaktikou a výukou výslovnosti nizozemštiny. Jejím cílem je, aby si studující nederlandistiky osvojili kultivovanou a pro posluchače příjemně srozumitelnou výslovnost nizozemštiny, jako základ pro úspěšnou komunikaci v tomto jazyce a v profesním životě. Vede také lingvistické semináře pro bakalářské i magisterské studující, jazyková cvičení a překladatelské semináře, kde předává své zkušenosti soudní překladatelky a tlumočnice při překladu komerčních a odborných textů.

Berthold Linder ist in Süddeutschland, in der Nähe des Bodensees aufgewachsen und hat in Freiburg im Breisgau Germanistik und Romanistik studiert. Nach Stationen in Sibirien, wieder Schwarzwald, Nordrussland, Georgien, Berlin, Nordfrankreich und wieder Berlin ist er seit 2022 Lektor des Deutschen Akademischen Austauschdiensts (DAAD) in Brünn. Er interessiert sich vor allem für Film, Literatur und Politik und verbindet diese Themen gerne in seinen Lehrveranstaltungen. Einmal pro Woche zeigt er an der Fakultät vor allem neueste deutsche Filme mit deutschen Untertiteln. Außerdem berät er Wissenschaftlerinnen und Wissenschaftler sowie Studierende zu Forschungs- und Studienmöglichkeiten in Deutschland.

Jiřina Malá vyučuje na germanistice stylistiku (Stilistik) v bakalářském studiu a textovou stylistiku (Textstilistik) v navazujícím magisterském studiu. Kurzy jsou zaměřeny na stylistické jazykové prostředky a jejich využití v různých komunikačních oblastech a druzích textů a na stylistické analýzy textů. K prohloubení textově stylistických poznatků jsou nabízeny volitelné kurzy Metody analýzy textů a textových druhů a Jazyk masmédií. Další lingvistickou oblastí, kterou doc. Malá ve výuce nabízí, je frazeologie, a to počínaje Cvičeními z frazeologie pro bakaláře přes volitelné kurzy Úvod do frazeologie a Frazeologie v textech až po Frazeodidaktiku v magisterském učitelském programu. Cílem těchto kurzů je kromě rozšíření slovní zásoby také posílení jazykových kompetencí a dovedností. Ve své badatelské činnosti se věnuje zejména frazeologii v rámci mezinárodního projektu COST k výzkumu frazémových konstrukcí (CA 22115 A Multilingual Repository of Phraseme Constructions in Central und Eastern European Languages (PhraConRep) (2024-2027).

Renate Riedner unterrichtet im Masterstudiengang für das Lehramt an Sekundarschulen die Kurse zur Didaktik der deutschen Sprache, den Lesekurs und die Didaktik-Werkstatt Literatur – oft und gerne auch im Team-Teaching mit Kolleg*innen. Dabei ist es ihr ein Anliegen, den Studierenden nicht nur das Handwerkzeug für die bestehende Unterrichtspraxis zu vermitteln, sondern ihnen gleichzeitig auch einen erweiterten Blick auf die Vielfalt der Möglichkeiten zu bieten, Schüler*innen im Prozess ihrer Aneignung von Sprache zu unterstützen und zu begleiten. Leitend ist für sie dabei die Überzeugung, dass Kreativität, Experimentierfreude und Offenheit für neue Wege wichtige Voraussetzungen dafür sind, in einer Welt, in denen Formen der Kommunikation in einem rasanten Wandel begriffen sind, Schüler*innen für das Lernen von Sprachen zu begeistern. Sie forscht unter anderem zu Funktionen literarischer Textualität in Deutsch als Fremd- und Zweitsprache, zur Didaktik des Erzählens und kreativer Formen des mehrsprachigen und lyrischen Schreibens im Fremdsprachenunterricht, zu Erinnerungsorten als didaktisches Konzept und zu Konzepten von Sprache, Diskurs und Subjekt in der Fremdsprachendidaktik.

Sofie Royeaerd je lektorkou na nederlandistice. Pochází z belgického Gentu, kde vystudovala nizozemský jazyk a literaturu. Následně absolvovala studium v Amsterdamu, které v ní probudilo zájem o jazykové variace. V jazykových cvičeních nabízených studentům různých pokročilostí využívá interaktivní úkoly a autentické materiály, které podněcují k zamyšlení a diskuzi. V předmětech věnovaných dějinám literatury a kultury Nizozemska a Belgie poskytuje přehled o literárním, kulturním a sociálním vývoji a kontextu, jež jsou nezbytné pro pochopení dnešní situace v nizozemsky mluvících oblastech. Zabývá se výzkumem různých variet nizozemštiny.

Sylvie Stanovská vyučuje historický vývoj německého jazyka. Z volitelných kurzů nabízí kurzy ke středověké německé literatuře (Minnesang, dvorský román, Ackermann aus Böhmen). Věnuje se také uměleckému překladu (Rilke, Hesse), kdy se v kurzu Teorie a praxe uměleckého překladu snaží rozvíjet tvůrčí schopnosti studentů. Výzkumně se zaměřuje se na německou a česko‑německou literaturu středověku, zejména na dvorskou epiku a milostnou lyriku, s důrazem na témata lásky, smrti, rytířské kultury a na komparativní česko‑německý kontext.

Eliška Straková učí v kurzech švédštiny, které jsou otevřené všem studentům v rámci Masarykovy univerzity a také v kurzech pro veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání. Při výuce jazyka klade důraz na komunikační dovednosti a vede studenty k tomu, aby se hned od začátku snažili co nejvíce využívat dosavadní znalosti a hledali cesty, jak se umět vyjádřit s poměrně malou slovní zásobou. V kurzu o švédské společnosti, která klade v mnoha oblastech lidského života důraz na spolupráci, diskuzi a učení se od sebe navzájem, si studenti mají možnost toto pojetí sami vyzkoušet v praxi. Seznámí se s fungováním systému vzdělávání a přístupem jiného evropského státu k aktuálním společenským otázkám a trendům, což je v následných diskuzích zdrojem inspirace a podnětem pro sdílení vlastních zkušeností a pro kritické srovnání se situací ve vlastní zemi. Znalost jazyka a nahlédnutí do fungování jiné společnosti je ideálním spojením pro získání dalšího dílku perspektivy života.

Jan Trna učí na ÚGNN jazyková cvičení pro druhý a třetí ročník a překladatelské semináře zaměřené jak na umělecký, tak na odborný překlad. Ve své výuce zúročuje zkušenosti ze středního školství i ze své praxe jako certifikovaný zkoušející Goethe-Zertifikatu B1-C2. Důraz klade na schopnost správného vyjadřování v nejrůznějších stylových rovinách. V uměleckém překladu se specializuje především na převody dramatických textů, se kterými získal mimo jiné zkušenosti na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Jako OSVČ získal Trna praktické zkušenosti s překlady uměnovědných, farmaceutických i strojírenských textů, které předává studujícím interaktivní formou. Ve svém výzkumu se primárně zabývá německojazyčným dramatem jedenadvacátého století. Po ukončení doktorského studia svou pozornost opakovaně obrací k dílu rakouského dramatika Felixe Mitterera.

Martina Trombiková se v rámci navazujícího magisterského programu podílí na vzdělávání budoucích učitelů a učitelek NJ pro SŠ. Kromě vedení reflektivních seminářů, kde studující doprovází při reflexi vlastního profesního seberozvoje během pedagogické praxe I-III, vede v tandemu s kolegyněmi i didakticky zaměřené kurzy, především Didaktickou dílnu – literatura. Její srdcovou záležitostí je kromě rozvoje kreativity v rámci výuky cizího jazyka i práce s literaturou a jinými estetickými médii. Věří, že díky estetickému učení lze dosáhnout hlubší reflexe jazyka a tudíž i vhledu do světa takového, jaký je a jaký by být mohl. V rámci své vědecké činnosti se proto zabývá otázkou potenciálu práce s německy psanými a vícejazyčnými literárními texty ve výuce jazyka a rozvojem kreativity v cizím jazyce za cílem rozvoje reflektujícího přístupu k jazyku, a tím i osobnostního rozvoje.

Aleš Urválek se na germanistice podílí na kurzech jazykových cvičení a vede semináře zaměřené na práci s texty; výuku praktického jazyka se snaží koncipovat tak, aby pokryla co nejširší rejstřík situací, v nichž žijeme v jazyce. S oblibou se ve výuce věnuje literárním textům, u jazykových kurzů hlavně proto, aby jimi výuku oživil a mohl pracovat s inspirativním jazykovým materiálem. Ve vyšších ročnících se podílí na výuce dějin literatury, kde se snaží podněcovat k tomu, aby se literatura vnímala jako důležitá složka kulturního a společenského života, které bychom se neměli vzdávat jen proto, že její četba - zvlášť u německé literatury - někdy trochu bolí. Badatelsky se zaměřuje na moderní německy psanou literaturu, kterou chápe jako hledání cesty, jak by si moderní společnost mohla porozumět. V posledních letech se pak zaměřuje na to, jakou roli v literární provozu hrají periodika (časopisy, ročenky), zejména pak jejich vydavatelé.