Státní závěrečné zkoušky z německého jazyka - obecné informace

Bližší informace a průběžné aktualizace jsou studentům k dispozici od začátku semestru, ve kterém SZZ konají, v příslušném elfovém kurzu.

Termíny konání SZZ

SZZ pro bakalářské studium německého jazyka a literatury a všechny germanistické magisterské obory (filologie, učitelství a překladatelství) se konají pravidelně 3x ročně (PS: leden/únor, JS: červen a září).

Všechny termíny jsou vypisovány jako řádné i opravné.

Registrace a zápis předmětu SZZ

Studenti v semestru, ve kterém skládají SZZ, musí registrovat příslušný předmět: Zkušební termín v září spadá pod zkouškové období jarního semestru.

bakaláři	NJI_27A
magistři (filologie, specializace; učitelství)	NJII_273A
magistři (překladatelství)	NJPII_273A

Rozpisy diplomových prací

V aplikaci Rozpisy prací v ISu je nutno mít vloženy záznamy o diplomové práci (název práce v němčině a v angličtině).

jarní semestr (pro termíny červen i září)	nejpozději do 31. 3.
podzimní semestr (pro termín v lednu / únoru)	nejpozději do 31.10.

Studijní oddělení na základě vložených údajů a zapsaného předmětu Diplomová práce poté vytváří archivy diplomových prací.

Termíny odevzdání diplomové práce

Diplomové práce se odevzdávají v elektronické podobě do archivu prací v ISu.
Při standardním průběhu semestru jsou stanoveny pevné termíny pro odevzdání diplomových prací.

leden	30. 11.
červen	30. 4.
září	30. 6.

V případě posunů v termínech zahájení a ukončování výuky může vedoucí ÚGNN stanovit v daném semestru jiné termíny pro odevzdání prací. Ty jsou pak oznámeny v elfovém kurzu a v ISu u vypsaného termínu SZZ.
Individuální termíny pro odevzdání diplomových prací nejsou možné.
Po příslušném datu studijní oddělení archivy centrálně uzavírá.

Archiv diplomových prací

Archivy prací otevírá studijní oddělení na základě zápisu do předmětu Diplomarbeit.
Student zkontroluje aktuální název práce a případný nesoulad řeší se školitelem, který provede změnu v Rozpisech prací.
Se souhlasem školitele student nahraje do archivu práci, anotaci a klíčová slova v češtině a angličtině. Současně je nutno oznámit naplnění archivu na sekretariátě do termínu odevzdání diplomové práce (30.11., 30.4., 30.6., resp. k datu stanovenému pro daný semestr).
ÚGNN předává studijnímu oddělení seznam odevzdaných prací. Na jeho základě studijní oddělení archivy uzavírá.
Vedoucí práce následně provede kontrolu práce. Poté může on i oponent vložit do ISu posudky.
Dle studijního řádu MU musí být posudky vloženy do archivu nejpozději 5 kalendářních dnů před konáním obhajoby.

Před SZZ je nutno

přihlásit se v ISu ke zkoušce na vypsaný termín (odpovídající předmět je potřeba si zapsat před začátkem příslušného semestru v období registrace – viz výše)
odevzdat oborovou práci (školiteli) či diplomovou práci (po předchozím souhlasném stanovisku školitele vložit ve stanoveném termínu do archivu prací v ISu)
požádat studijní referentku o kontrolu splnění studijních požadavků; potvrzení o tom vkládá do systému studijní oddělení (dle studijního řádu 5 kalendářních dní před první částí SZZ).
Pro opravný termín zůstává v platnosti už odevzdané potvrzení.

Zkušební komise

Rozdělení do komisí bude zveřejněno v ISu v aplikaci Termíny státní závěrečné zkoušky 14 dní před konáním první části SZZ.

Písemná část SZZ

Součástí SZZ ve všech formách magisterského studia je písemná zkouška. Koná se zpravidla v pátek před obhajobami a ústní částí SZZ.

Podklady a pokyny k písemným zkouškám získá student v elfovém kurzu nejpozději tři týdny před SZZ.

Výsledky klauzurních prací jsou oznamovány v den konání druhé části SZZ (před započetím obhajob / ústní zkoušky).

Neúspěch u SZZ

a. Diplomová práce
Diplomová práce, která byla odevzdána, musí projít obhajobou, a to i v případě, kdy je navrženo hodnocení F.
V případě, že diplomand práci neobhájí s kladným výsledkem, komise vydává doporučení k řešení situace (přepracování či doplnění práce, změna tématu). Student, který neobhájí svou diplomovou práci, může v případě úspěchu v písemné části SZZ konat ústní zkoušku.

b. Písemná zkouška
Neúspěch u písemné zkoušky znamená celkový neúspěch z oborové části SZZ.
Studenti učitelství mohou v takovém případě skládat zkoušku z didaktiky.

c. Ústní zkouška
Pokud student neuspěje u ústní zkoušky, v opravném termínu musí znovu absolvovat i písemnou část zkoušky.

Základní požadavky na diplomové a oborové práce (ÚGNN FF MU)

Témata prací včetně přihlašování k nim jsou spravována v agendě rozpisů v IS MU.

Bakalářská diplomová práce

Student by měl absolvovat (mít zapsaný) jeden diplomový seminář k této diplomové práci (tj. jeden seminář k práci zima, resp. léto) a v semestru, kdy práci odevzdá, i předmět "bakalářská diplomová práce". Téma, které si z nabídky vybral, musí oznámit vyučujícímu, popř. se s ním dohodnout na jiném tématu, které bude vyučující ochoten vést. Minimální rozsah práce je 60 tisíc znaků. (Dodání vytištěných a svázaných exemplářů práce není požadováno, závazné je uložení v elektronické verzi v ISovém archivu prací.) Termíny pro odevzdání jsou do 30. dubna u červnového termínu, do 30. června u zářijového termínu a do 30. listopadu v zimním termínu (případné dílčí posunutí termínů je možné jen po dohodě s vedoucím práce). Vedoucí práce a oponent vypracují posudky, s nimiž je student seznámen nejpozději 3 dny před konáním zkoušky a obhajoby.

Magisterská diplomová práce

Student by měl absolvovat (mít zapsané) dva diplomové semináře k této diplomové práci ve dvou na sebe navazujících semestrech (tj. jeden seminář k práci zima a jeden seminář k práci léto, popř. v opačném pořadí) a v semestru, kdy práci odevzdá, i předmět "magisterská diplomová práce". Ostatní náležitosti jsou stejné jako v případě bakalářské diplomové práce. Odlišný je minimální rozsah, který je zde 120 tisíc znaků.

Oborové práce

Celofakultně doporučený minimální rozsah oborové bakalářské práce je 27 000 znaků, u oborové magisterské práce 55 000 znaků.

Doporučení FF MU k formálním náležitostem závěrečných prací

Doporučení FF MU k formálním náležitostem závěrečných prací lze nalézt také na zvláštní stránce studijního oddělení:

Zde je také k dispozici dokumentová šablona pro závěrečné práce (v editoru MS Word), kterou lze využít pro zajištění jednotného formátování v souladu s univerzitním vizuálním stylem. Konkretizace či úpravy požadavků jsou v kompetenci vedoucích prací.

Bakalářský program Německý jazyk a literatura - informace k SZZ

Studijní plány MAIOR (sdružené studium hlavní) a COMPLETUS (jednooborové studium)

Státní závěrečná zkouška (zpravidla po 6. semestru studia) zahrnuje tyto části:

I. Obhajoba bakalářské práce

II. Ústní zkouška – po jedné otázce z každého okruhu (viz přehled níže):

a) Deutsche Sprachwissenschaft
b) Deutschsprachige Literatur
c) Geschichte und Realien der deutschsprachigen Länder

Studijní plán MINOR (sdružené studium vedlejší)

Ústní zkouška – zahrnuje po jedné otázce z dílčích okruhů předmětu ‚Geschichte und Realien‘ (viz přehled níže):

a) Gesellschaft und Realien der deutschsprachigen Länder
b) Geschichte der deutschsprachigen Länder

Fragenkatalog

Deutsche Sprachwissenschaft

Lautbildung, Klassifikation der Laute, Akzentsetzung im Deutschen
Deutsche Vokale und Konsonanten
Die Wortarten, Klassifikation (Duden, Helbig/Buscha), Analyse
Das Verb: Einteilung der Verben nach morphologischen, syntaktischen und semantischen Kriterien
Gebrauch und Bildung der Tempora im Deutschen
Die Genera Verbi
Die Modi
Die Aktionsarten im Deutschen
Das Substantiv: Einteilung, Deklinationsklassen, Pluralbildung, Genus
Artikelwörter und Pronomina: Bedeutung, Einteilung, Fügungswert des Artikels und des Pronomens
Das Adjektiv und das Numerale: Klassifikation, Funktionen, Deklination, Komparation
Nichtflektierbare Wortarten: Adverbien, Modalwörter, Präpositionen, Konjunktionen und Subjunktionen, Partikeln, Interjektionen, Inflektive
Satzarten, Satzglieder und Satzanalyse, grammatische Tests
Hierarchische Strukturen im linearen Satz, Dependenz, Valenz
Komplexe Sätze – Satzreihen
Komplexe Sätze – Satzgefüge; Nebensätze und satzwertige Konstruktionen
Der Satzrahmen und Satzbaupläne
Wort und Bedeutung: Spezifik des sprachlichen Zeichens, Polysemie, Homonymie; Sinnrelationen im lexikalischen System
Gliederung der Lexik (sozial, territorial, nach der Herkunft, historisch)
Dynamik des Wortschatzes
Phraseologismen

Deutschsprachige Literatur

Barock
Aufklärung
Sturm und Drang, Empfindsamkeit
Goethe
Schiller
Kleist
Frühromantik
Hoch- und Spätromantik
Vormärz
Realismus
Realismus in Österreich (einschließlich Mähren, Böhmen)
Naturalismus
Literarische Moderne um 1900
Expressionismus, Avantgarden
Prager deutsche Literatur, deutschmährische Literatur im 20. Jh.
Große Romane der 20er und 30er Jahre
Literatur nach 1933

Geschichte und Realien

a) Gesellschaft und Realien der deutschsprachigen Länder
1. Politische Partizipation in Österreich
2. Parteienlandschaft in Österreich
3. Österreich nach dem Zweiten Weltkrieg – Wiederaufbau
4. 1960er Jahre / 70er Jahre in Österreich: Demokratisierung aller Lebensbereiche –
Chancengleichheit und Frauenbewegung
5. Migration in Österreich
6. Zwentendorf: Umweltbewegung
7. Österreich und die EU
8. "Stunde Null" und Nürnberger Prozesse (Nachkriegszeit)
9. BRD
10. DDR
11. Wiedervereinigung und 90er-Jahre
12. Parteienlandschaft Deutschlands
13. Deutschland heute

b) Geschichte der deutschsprachigen Länder
1. Auswirkungen der Napoleonskriege auf den Deutschen Bund
2. Die Bismarck-Zeit und der Bismarck-Kult
3. Sprachnationale Polarisierung nach 1867. Zu deutsch-tschechischen Beziehungen
in Böhmen, Mähren und Schlesien in der Monarchie
4. Wilheminismus und der Erste Weltkrieg
5. (Weimarer) Republik ohne Republikaner?
6. Drittes Reich und der Holocaust

Navazující magisterské studium - informace k SZZ

Překladatelství románských a germánských jazyků - specializace Překladatelství němčiny

Písemná část: Překlad z němčiny do češtiny (text na ekonomické nebo právní téma). Překlad z češtiny do němčiny (bez odborného zaměření).

Ústní část: Studující si připraví překlad německého textu do češtiny (překlad vlastní či text jiného překladatele; rozsah max. A4). Výběr textu musí být typově odlišný od tématu zpracovávaného v diplomové práci, vhodnost výběru konzultuje s předsedou zkušební komise. Pro ústní zkoušku vypracuje student písemné podklady a připraví prezentaci.
Ústní zkouška prověřuje, nakolik je zkoušený schopen provést:

1) textově lingvistickou analýzu textu (textová gramatika a stylistika)
2) translatologický rozbor (systémově podle jazykových rovin s důrazem na obtížné případy (včetně frazeologie, reálií apod.) a rozbor konkrétních překladatelských strategií).

Ve stanoveném termínu (zpravidla týden před SZZ) je nutné zaslat na sekretariát text graficky upravený podle vzoru, jenž je k dispozici v elfovém kurzu.

Německý jazyk a literatura - studium se specializací

Klauzurní práce: studující si v průběhu studia vybere povinně volitelný předmět;
po domluvě s vyučujícím tohoto předmětu sepíše seminární práci. Ta poté slouží jako základ pro vymezení užšího tématu, které bude studující zpracovávat v rámci klauzurní práce

Ústní zkouška:
1. Z povinně volitelných předmětů specializace si studující domlouvá s některým z vyučujících povinně volitelného předmětu téma, o němž bude během ústní zkoušky vedena rozprava. Za tímto účelem student pod vedením vyučujícího vypracuje teze, které doplní seznamem důkladně prostudované literatury. Témata diplomové práce, klauzurní práce a ústního zkoušení specializace musí být volena ze tří odlišných témat.

2. V případě specializace Německá jazykověda studující odpovídá na jednu otázku ze seznamu okruhů k literární historii (Blok A, literární historie), které odpovídají povinným literárněvědným předmětům.

3. V případě specializace Germanistická literární věda a Germanistika jako věda o kultuře studující dále odpovídá na jednu otázku ze seznamu okruhů k jazykovědě
(24 okruhů), které vycházejí z povinných jazykovědných předmětů.

Termíny a pokyny k zasílání údajů a podkladů k SZZ
(studující vždy sděluje příslušnému vyučujícímu a na sekretariát)

1. spolu s přihlášením k SZZ: téma seminární práce + jméno vyučujícího
2. spolu s přihlášením k SZZ: název modulového předmětu + jméno vyučujícího
3. týden před písemnou zkouškou: teze modulového předmětu + seznam literatury

Německý jazyk a literatura - sdružené studium (maior)

Klauzurní práce: Na daný termín se vyhlašuje 8 témat (4 jazykovědné a 4 literární). Pro vlastní klauzurní práci bude v den zkoušky výběr zúžen na 4 (po dvou z každé oblasti). Studující si z těchto 4 témat volí jedno, předepsaný slohový útvar je odborný výklad.
Časová dotace: 120 minut.

Ústní zkouška: Studující jsou zkoušeni celkem ze čtyř okruhů, vždy po dvou z jazykovědné a z literární části.

Okruhy k ústní části SZZ v programu Německý jazyk a literatura - jazykověda

Sprachbildung, Lautbildung, Klassifikation der Laute, Vokale, Konsonanten,
Lauterscheinungen der Wortganzen (Akzent, Assimilation, Intonation)
Deutsche Grammatiken, Wortarten, Kriterien für die Klassifikation, Grundbegriffe der Morphologie
Das Verb (Kategorien, Einteilung, Zeit und Tempus, Aktionsarten, Diathese, Modi)
Das Substantiv (Kategorien, Einteilung, Deklinationsklassen, Pluralbildung, Genus, Entlehnungen)
Das Adjektiv (Funktionen, Klassifikation, Deklination, Graduierung)
Artikelwörter und Pronomina: Bedeutung, Einteilung, Fügungswert des Artikels und des Pronomens
Nichtflektierbare Wortarten: Adverbien, Modalwörter, Präpositionen, Konjunktionen und Subjunktionen, Partikeln, Interjektionen, Inflektive und ihre Funktionen im Text
Satzarten: Einfacher und komplexer Satz, Satzglieder, Satzanalyse, Dependenz, Valenz
Sätze und satzwertige Konstruktionen (Koordination, Subordination)
Topologische Felder
Satzmodelle (Varianten und Kombinationen auf der Basis der Valenz)
Satz und Text (Textverflechtung und Textgrammatik)
Wort und Bedeutung (Spezifika der sprachlichen Zeichen, der Wortschatz als dynamisches System, Bedeutungswandel)
Sinnrelationen im lexikalischen System, Spezialfall: Kollokationen
Gliederung der Lexik (sozial, territorial, nach der Herkunft, historisch, deutsche Dialekte, deutsche Sprache in der Welt)
Deutsche Wortbildung (Klassifikation, Funktion, Analyse)
Stilistik: Charakteristik einzelner Kommunikationsbereiche und ihrer Textsorten, Methoden der Stilanalyse, Stilschichten, Stilfärbungen, Stilelemente, Stilfiguren, Stilzüge
Das Germanische und die germanischen Sprachen (Merkmale, Einteilung, Götter, Runen)
Die erste und zweite Lautverschiebung
Die Entwicklung der Substantiva vom Ahd. zum Mhd.
Die Entwicklung der Verben vom Ahd. zum Mhd.
Ausgewählte literarische Werke der ahd. Epoche (das Hildebrandslied, die Evangelienharmonien) und der mhd. Epoche (Minnesang, höfischer Roman)
Frühneuhochdeutsch (Entwicklung der starken Verben, Ackermann aus Böhmen, Martin Luther)

Okruhy k ústní části SZZ v programu Německý jazyk a literatura - literární věda

V první části zkoušky student zodpoví literárněhistorickou otázku z bloku A (německy psaná literatura po roce 1945 + jeden okruh ze středověké literatury). K této části s sebou prosím přineste seznam přečtených textů z literatury po roce 1945.
Při druhé části ústní zkoušky (blok B) si student předem zvolí jednu knihu z přiloženého seznamu (Literatura a kultura) a připraví krátkou (5-7 minut) prezentaci k této knize, po níž bude následovat diskuse. Představení knihy by mělo obsahovat její zařazení do kontextu jiných publikací/názorů k dané problematice, resp. do kontextu doby jejího vzniku. Prezentace se zaměří především na to, aby vystihla, vysvětlila a na několika příkladech ilustrovala specifický přístup dané knihy k tématu, které zpracovává. Nejde o plošné pokrytí knihy nebo tématu, ale o pokus pojmenovat podstatu jejího chápání daného jevu. (Např.: otázky způsobu kolektivního vzpomínání Němců na druhou světovou válku v knize H. Welzera Opa war kein Nazi).
Tento způsob práce se srovnatelnými knihami jako jsou na seznamu Literatura a kultura je hlavní náplní předmětu NJII_252A Metody a přístupy moderní literární vědy, který doporučujeme absolvovat.

Blok A: Literární historie
1. Literarische Werke der althochdeutschen und mittelhochdeutschen Epoche
2. Lyrik der Nachkriegszeit bis 1960
3. Prosa der Nachkriegszeit bis 1960
4. Drama (einschl. Hörspiel) bis 1960
5. Böll
6. Grass
7. Frisch, Dürrenmatt
8. Experimentelle und engagierte Literatur der 60er Jahre
9. Österreichische Literatur bis 1970
10. Österreichische Literatur ab 1970
11. Regimekritische Literatur der DDR
12. Experimentelle und engagierte Literatur ab 1970
13. Postmoderne
14. Literatur in und um die Wende
15. Tendenz, Thema, Persönlichkeit der deutschsprachigen Literatur nach 2000 (nach eigener Auswahl)
16. Nobelpreis und deutschsprachige Literatur (mit frei gewähltem Schwerpunkt)

Blok B: Literatura a kultura
Adam, Christian: Lesen unter Hitler. Autoren, Bestseller, Leser im Dritten Reich. Berlin: Galiani, 2010.
Assmann, Aleida: Geschichtsvergessenheit – Geschichtsversessenheit. Vom Umgang mit deutschen Vergangenheiten nach 1945. Stuttgart: DVA 1999.
Auerbach, Erich: Mimesis. Dargestellte Wirklichkeit in der abendländischen Literatur. Bern. Francke 1946.
Demetz, Peter: Prag in Schwarz und Gold. München: Piper, 1997.
Dorn, Thea / Wagner, Richard: Die deutsche Seele. München: Knaus, 2011.
Enzensberger, Hans Magnus: Immer das Geld! Ein kleiner Wirtschaftsroman. Berlin: Suhrkamp 2015.
Magris, Claudio: Der habsburgische Mythos in der österreichischen Literatur. Salzburg: Otto Müller, 1988.
Münkler, Herfried: Die Deutschen und ihre Mythen. Berlin: Rowohlt, 2009.
Precht, Richard David: Anna, die Schule und der liebe Gott: Der Verrat des Bildungssystems an unseren Kindern. München: Goldmann, 2013.
Precht, Richard David: Jäger, Hirten, Kritiker. Eine Utopie für die digitale Gesellschaft. München: Goldmann, 2018.
Reichel, Peter: Der schöne Schein des Dritten Reiches. München: Hanser 1991.
Safranski, Rüdiger: Romantik. Eine deutsche Affäre. München: Carl Hanser, 2007
Schorske, Carl E.: Wien: Geist und Gesellschaft im Fin de Siécle. München: Piper, 1994.
Welzer, Harald: Alles könnte anders sein. Eine Gesellschaftsutopie für freie Menschen. Frankfurt: Fischer, 2019.
Welzer, Harald / Moller, Sabine / Tschuggnall, Karoline. "Opa war kein Nazi": Nationalsozialismus und Holocaust im Familiengedächtnis. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag, 2002.

Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy

Písemná část

Písemnou část tvoří test z pedagogiky a psychologie a klauzurní práce z didaktiky německého jazyka.

Klauzurní práce se píše v prostorách fakulty, čas na její sepsání jsou dvě hodiny. Studentům jsou předem oznámena čtyři témata, v den klauzury je výběr omezen na dvě z nich. Student následně zpracuje jedno podle vlastního výběru.
Časová dotace: 120 minut, rozsah práce cca 4 strany.

V klauzurní práci bude třeba držet se upřesňujícího zadání, které bude nutno zpracovat argumentativní formou s využitím teoretických znalostí i praktických poznatků. Úkolem je prokázat schopnost předložit strategie řešení problémů. Vedle obecně formulovaných témat jsou pro ilustraci v poznámkách pod čarou uvedeny dva vzory zadání s bližším vymezením dílčích aspektů.

1) Merkmale „Guten Unterrichts“
2) Sozialformen des Unterrichts
3) Formulieren von Lernzielen
4) Beobachten und Analysieren von Unterricht
5) Das Rahmencurriculum GER (Gemeinsamer europäischer Referenzrahmen)¹
6) Die Kommunikative Methode
7) Die Interkulturelle Methode
8) Die Grammatik-Übersetzungs- und die direkte Methode²
9) Grammatikvermittlung
10) Lesen im FU
11) Das Hören im Fremdsprachenunterricht (FU)
12) Das Schreiben im Fremdsprachenunterricht

¹ Ad 5) Das Rahmencurriculum GER (Gemeinsamer europäischer Referenzrahmen)
Was genau ist der GER? Beschreiben Sie dieses Rahmencurriculum bezüglich der Ziele, Methoden und Möglichkeiten. Welche Auswirkungen hat dieser Referenzrahmen für den Fremdsprachenunterricht in Europa, wo findet er Anwendung? Zu welchen Punkten äußert sich der GER konkret? Gehen Sie zudem näher auf die 6 verschiedenen Leistungsniveaus dieses Curriculums ein und beschreiben Sie kurz jede Leistungsstufe. Berichten Sie aus Ihrer Praxis, inwieweit der GER den Unterricht erleichtert bzw. in welchen Feldern er vielleicht keine Hilfe darstellt. Äußern Sie sich kurz zu den allgemeinen Grundprinzipien der europäischen Sprachenpolitik. Wie bewerten Sie diese Prinzipien im Hinblick auf den Fremdsprachenunterricht in der Tschechischen Republik?

² Ad 8) Die Grammatik-Übersetzungs- und die direkte Methode
Liefern Sie einen kurzen historischen Abriss über die folgenden Methoden des Fremdsprachenunterrichts:
- Grammatik-Übersetzungs-Methode,
- direkte Methode,
- audio-visuelle/audio-linguale Methode.
Welchen historischen Ursprung haben diese Methoden? Was sind die wichtigsten Übungsformen, welche Fertigkeit(en) stehen im Vordergrund und warum, in welcher Sprache/welchen Sprachen wird unterrichtet? Welche Stärken und Schwächen haben die einzelnen Methoden? Stellen Sie sich Folgendes vor:
Wie würde ein Vertreter/Verfechter der direkten Methode von seinem Standpunkt aus die Grammatik-Übersetzungs-Methode kritisieren?
Zum Abschluss zurück in die Gegenwart!
Was sagen Sie zu folgendem Satz:
Wir unterrichten in einem „post-methodischen-Zeitalter“, also in einer Zeit, in der es keine Vorherrschaft einer Methode mehr gibt.
Mit welchen Methoden arbeiten Sie im Unterricht und warum?

Ústní část

Ústní část SZZ má dvě složky - didaktizovanou a germanistickou část.

1. Didaktizovaná část
spočívá ve strukturované prezentaci (max. 10 minut) návrhu didaktického zpracování určitého jazykovědného nebo literárního/kulturního tématu. Cílem prezentace je ukázat, jak nejlépe kandidát umí naplánovat práci s určitým tématem nebo kompetencí ve výuce. Tato prezentace může čerpat ze znalostí získaných během praxe, didaktických seminářů i z vlastního studia.
Výběr tématu k didaktické prezentaci je na studujícím, může jít o návrh práce s určitým jazykovědným jevem (např. Možnosti práce s pravidly slovotvorby ve výuce němčiny na úrovni A2, Nácvik různého slovosledu po různých konektorech atd.) nebo s literárním, resp. kulturním tématem (např. Nácvik čtení s porozuměním na úrovni A2 atd.). Prezentace se primárně soustředí na návrh didaktizace daných témat/jevů, ne na informace o nich. Při výběru a upřesnění tématu pomůžou také didaktické semináře, především Didaktika III, která bude obsahovat blok zaměřený na literární/kulturní didaktiku a blok zaměřený na didaktiku jazykovědných jevů.

2. Germanistická část
má dvě různé varianty. Pokud studující k didaktické prezentaci zvolil/a jazykovědné téma, bude zkoušen/a z katalogu otázek literární/kulturní varianty (viz. B); pokud k didaktické prezentaci zvolil/a literární/kulturní téma, bude se zkouška týkat katalogu otázek jazykovědné varianty (viz A).

A) Při jazykovědné variantě druhé části ústní zkoušky si student vylosuje jednu z 13 otázek z německé jazykovědy (viz katalog otázek Jazykověda pro učitelství) a absolvuje klasickou znalostní zkoušku k vylosovanému tématu.

B) Při literární/kulturní variantě druhé části ústní zkoušky si předem zvolí jednu knihu z přiloženého seznamu (Literatura a kultura) a připraví krátkou (5-7 minut) prezentaci k této knize, po níž bude následovat diskuse s komisí. Představení knihy by mělo obsahovat její zařazení do kontextu jiných publikací/názorů k dané problematice, resp. do kontextu doby jejího vzniku. Prezentace by se měla soustředit hlavně na to, aby vystihla, vysvětlila a na několika příkladech ilustrovala specifický přístup dané knihy k tématu, které zpracovává. Nejde o plošné pokrytí knihy nebo tématu, ale o pokus pojmenovat podstatu jejího chápání daného jevu. (Např.: otázky způsobu kolektivního vzpomínání Němců na druhou světovou válku v knize H. Welzera Opa war kein Nazi.)

Tento způsob práce se srovnatelnými knihami jako jsou na seznamu Literatura a kultura bude hlavní náplní předmětu Didaktická dílna – Literatura.

Seznam okruhů A) Jazykověda pro učitelství
1. Sprachbildung, Lautbildung, Klassifikation der Laute, Vokale, Konsonanten
2. Ausspracheschulung, Diagnostik, Aussprachefehler, Fehlerkorrektur
3. Vom Sinn des grammatischen Wissens: Die Wortarten, ihre Klassifikation (Duden, Helbig/Buscha), Analyse
4. Das Verb aus Sicht der L2-Grammatikvermittlung (Einteilung, Zeit und Tempus, Aktionsarten, Genera Verbi, Modi)
5. Das Substantiv aus Sicht der L2-Grammatikvermittlung (Einteilung, Deklinationsklassen, Genuszuordnung, Pluralbildung, Entlehnungen)
6. Das Adjektiv aus Sicht der L2-Grammatikvermittlung (Funktionen, Klassifikation, Deklination, Graduierung), das Numerale
7. Artikelwörter und Pronomina aus Sicht der L2-Grammatikvermittlung (Bedeutung, Einteilung, Fügungswert des Artikels und des Pronomens)
8. Nichtflektierbare Wortarten: Adverbien, Modalwörter, Präpositionen, Konjunktionen und Subjunktionen, Partikeln, Interjektionen, Inflektive und ihre Funktionen im Text (aus Sicht der L2-Grammatikvermittlung)
9. Satzarten: Einfacher und komplexer Satz, Satzglieder, Satzanalyse, Dependenz, Valenz. Sätze und satzwertige Konstruktionen (Koordination, Subordination). Der deutsche Satzrahmen, Ausklammerung.
10. Satz und Text (Textverflechtung und Textgrammatik aus Sicht der L2-Textkompetenz)
11. Wörterbücher und Lexika (L2-Relevanz)
12. Gliederung der Lexik (sozial, territorial, nach der Herkunft, historisch, deutsche Dialekte, deutsche Sprache in der Welt)
13. Phraseologismen aus Sicht der L2-Sprachvermittlung

Seznam okruhů B) Literatura a kultura pro učitelství
Adam, Christian: Lesen unter Hitler. Autoren, Bestseller, Leser im Dritten Reich. Berlin: Galiani, 2010.
Assmann, Aleida: Geschichtsvergessenheit – Geschichtsversessenheit. Vom Umgang mit deutschen Vergangenheiten nach 1945. Stuttgart: DVA 1999.
Magris, Claudio: Der habsburgische Mythos in der österreichischen Literatur. Salzburg: Otto Müller, 1988.
Safranski, Rüdiger: Romantik. Eine deutsche Affäre. München: Carl Hanser, 2007
Schorske, Carl E.: Wien: Geist und Gesellschaft im Fin de Siécle. München: Piper, 1994.