Nordistika
Norwegian Literature: Location experience and European perspectives
Hlavní důraz týdenního pobytu v Norsku byl kladen na moderní a klasickou norskou prózu a lyriku pocházející z oblasti jižního Norska a zvláště kraje Telemark, prožitek ducha lokální literatury (zejm. autorů jako Vesaas, Hamsun, Flatlandová, Solstad, Ibsen) doplněný studiem evropské literatury a kulturní historie.
Kód projektu
NF-CZ07-MOP-4-329-2016
Období řešení
5/2016 - 6/2016
Investor / Programový rámec / typ projektu
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR
- Fondy Norska/Fondy EHP: Program Spolupráce škol a stipendia
- Projekty mobilit a stáží
Fakulta / Pracoviště MU
Filozofická fakulta
Spolupracující organizace
Telemark University College
O projektu
Jak to všechno začalo?
Je tomu už pěkná řádka let, seděly jsme s norskou kolegyní na břehu jednoho z oněch zasněných jezer v kraji Telemark. Byla jsem na soukromé návštěvě, norské léto se topilo ve voňavé zeleni a Sigrid mi chtěla ukázat zajímavosti kraje, který je jejím domovem. Rozhovor se protáhl dlouho do noci, jenže tma přichází na severu pomalu a pozdě. Bylo toho tolik, co jsme si chtěly povědět - kolem české a norské kultury, kolem našich mateřských fakult a kateder. Obě jsme cítily touhu/přání podělit se o přátelství, které obohacuje. Nejen nás dvě a naše rodiny, ale naplno zapojit naše studenty – norské i české. Aby měli šanci vzájemně se poznat. Aby měli šanci poznat zemi, která je geograficky vzdálená a přitom tak blízká…Ano, především čeští studenti, kteří studují obor Norský jazyk a literatura, potřebují praxi v norštině, která překračuje hranice tištěných učebnic. Čeští (a slovenští) studenti na Masarykově univerzitě jsou vysoce motivovaní, a proto si zaslouží kontakty s Norskem rozvíjet – v rámci akademického světa i mimo něj, přesvědčovala jsem Sigrid.
Začali jsme tím, že naše instituce uzavřely smlouvu Erasmus, později Erasmu Plus, což otevřelo možnost vzájemných přednášek a studijních pobytů pro studenty. Tedy ne že by studijní semestr v Bø v Telemarku byl vždycky jednoduchý, například když se pořádně rozprší, tak na člověka dolehne deprese. Nebo když cesty zapadají sněhem a autobus nejede, pak si musejí studenti připnout lyže a sjet z okolních kopců dolů do města. Nebo když jsou přednášky v nynorsk, oné variantě spisovné norštiny, která se v Brně nevyučuje, ale v kraji Telemark je většinová. Přes všechna úskalí tady naši studenti v uplynulých letech skládali zkoušky a čerpali inspiraci pro svou profesní budoucnost. Řada našich studentů našla na vysoké škole v Telemarku svoje odborné mentory a zajímavá témata k diplomce. Telemark University College byla po všechny roky pohostinným místem. Pamatuji si, jak jedna kolegyně nabídla naší studentce Evě, že ji vezme o víkendu autem na svou chatu v horách. Tohle Norové nikdy nedělají, já sama jsem ještě nikdy takové pozvání neobdržela prostě proto, že chata v horách nebo u moře je považována za privátní, ano intimní místo pro trávení času výhradně s rodinou.
Od začátku roku 2015 bylo něco ve vzduchu. Sigrid přijela do Prahy na informační seminář o norských fondech, pořádaný Domem zahraniční spolupráce. Když jsme se následujícího dne setkaly na pracovní schůzce, byla Sigrid nadšená informacemi, které tam získala. Obě jsme cítily, že nazrál čas pokusit se o velký projekt, který by měl být svým profilem a dlouhodobým dosahem jakýmsi vrcholem dosavadní spolupráce našich domovských institucí. Od té doby jsme se setkávaly každý týden na Skypu – šlo nám o to, zapojit do projektu co nejširší okruhu studentů i akademických spolupracovníků na obou institucích. Výstupem naší půlroční přípravy byla podaná projektová žádost.
Podaná žádost se týkala společné mobility studentů – týdenní exkurze do Telemarku měla pootevřít dveře k poznání této části Norska a možná, jak říká Karel Čapek ve svém cestopise Cesta na sever, možná i poznání sebe sama. Trávit v kolektivu na palubě autobusu několik dní a nocí, řešit nejen předem naplánované úkoly, ale i nečekané překážky, naučit se respektovat jeden druhého…to je skutečná výzva! A navíc se osobně seznámit s umělci a spisovateli, o kterých se píše v lexikonech i s těmi, o nichž tam zatím nic nestojí….prostě poznat literaturu jinak – navštívit místa, kde žil Henrik Ibsen, prohlédnout si městečka, v nichž se odehrávají jeho světoznámá dramata…Třeba se i dozvědět o managementu v oblasti kulturní správy a především poznat, jak vyučují klasickou i moderní literaturu u našich partnerů… Ano, tento záměr našeho projektu mobility skutečně vyšel! Úspěch projektu se dostavil také proto, že naši studenti měli po celou dobu pobytu obětavou průvodkyni, která přísně dohlížela na to, aby naši studenti měli všechno potřebné – a ještě mnohem více. Touto průvodkyní byla Sigrid Aksnes Stykket.
Bakalářští i magisterští studenti si uvědomili, že bilaterální programy tohoto typu dávají vyšší šanci pro uplatnění v oboru, např. jako překladatel beletrie, nakladatelský redaktor, tlumočník, průvodce a mnohé jiné. Projekt mobility pro naše studenty znamenal navštívit literárně a kulturně zajímavé lokality jinak – ne jako turisté, ale po důkladné přípravě jako odborníci - nordisté, kteří získali profesní nástroje k záměru, který přesahuje rámec daného projektu mobility: tímto záměrem je trvalá spolupráce s Norskem v oblasti kultury a vzdělávání.
Miluše Juříčková
Prezentace
Před cestou do Norska připravili starší studenti svým mladším spolužákům prezentace představující některé aspekty kraje Telemark. V rámci těchto prezentací se studenti prvního ročníku mohli předem seznámit s osobnostmi a dominantami tohoto norského kraje, kterému sami Norové přezdívají Norsko v miniatuře.
Deník
Deníkový záznam z cesty, ve třech jazykových provedeních.
CZ
Po čtrnácté hodině vyrážíme naším autobusem z Brna. Po cestě na dálnici potkáváme armádní konvoj. Zvesela máváme. Na Vysočině poprvé zastavujeme na malou přestávku, veškerou naši pozornost si získávají kozy.
Cesta ubíhá, a zanedlouho jsme v Německu. Atmosféra v autobuse je velmi přátelská. Hrají se hry, promítají se filmy, vedou zajímavé rozhovory nebo se odpočívá. Po německých dálnicích svištíme stabilní rychlostí. Po čtvrté hodině ranní jsme zastaveni na dánských hranicích a musíme prokázat svou totožnost. Policista nás s úsměvem pouští dál.
Dánsko bylo před námi ukryto pod hávem ranní mlhy. Jedeme až na samý sever – do přístavu Hirtshals. Zde nastupujeme na trajekt, který nás po necelých pěti hodinách zdárně přiváží ke skalistým břehům Norska. Mnozí z nás vidí tuto zemi poprvé, avšak všichni se těší na nadcházející dobrodružství v kraji Telemark.
Po zdolání hornatého terénu přijíždíme do našeho kempu Beverøya, kde se ihned ubytováváme ve zdejších typicky červených chatičkách. S ubytováním jsme nadmíru spokojeni. Hned za plůtkem nám protéká řeka Bøelva. Někteří jsou po cestě unaveni, a tak odpočívají, sledujíce norské pohádky. Ti, již se na to ještě cítí, vyráží na terénní průzkum po okolí. Poté jsou však již všichni unaveni a ukládají se k vytouženému spánku v posteli.
Den 2.
Po zaslouženém odpočinku odjíždíme před jedenáctou hodinou do městečka Bø. Hned v kempu se k nám připojuje náš milý norský doprovod, Sigrid, se kterou Katedra nordistiky již dlouhodobě spolupracuje. V Bø nejprve navštěvujeme místní knihkupectví Academica. Prohlížíme si knihy, a někteří si i odnášejí zajímavé tituly. Poté se odebíráme na jedno z působišť Vysoké školy v Telemarku (Høgskolen i Telemark). Jsme přivítáni Svenem Arntzenem a pohoštěni výbornými bagetami.
S plnými žaludky se vydáváme na průzkum školy. Na první pohled nás upoutává její moderní provedení. Procházíme knihovnou, ve které se setkáváme s naším spolužákem Jakubem, jenž pobývá v Norsku na studijním pobytu. Na konci prohlídky usedáme v učebně, kde se od Sigrid dozvídáme o historii školy a možnostech studia. Spolu s ní se poté přesouváme na místo, kde se nacházejí rekonstruované domy, ve kterých kdysi žili nájemníci (husmanni) bohatých statkářů. Výklad o těchto mužích a tehdejší době nám poskytuje odborník na danou tematiku, Finn Rønning.
Autobusem vyjíždíme kopec, na jehož vrcholku se tyčí dva kostely. Naším cílem je ten starší z nich. Prohlížíme si skromný interiér. Na první pohled vypadá kostel obyčejně, avšak skrývá svá tajemství. Sigrid zapaluje sirku a na malé části stěny se objevují runové nápisy. Zjišťujeme od ní též jejich význam.
Den 3.
Po snídani nasedáme do autobusu a jedeme do Bø. V místnosti 5-224 se setkáváme se spisovatelem kriminálních románů, Vidarem Sundstølem, který nám rozpráví o svých knihách. Poté se na krátkou dobu zastavujeme v Seljordu. Zdejší obyvatelé věří, že v přilehlém jezeře žije obdoba lochneské příšery. Upínajíce zraky na jezero však žádné monstrum nevidíme. Prohlížíme si pomník významného norského kněze a sběratele balad, Magnuse Brostrupa Landstada.
Další naší zastávkou je městečko Morgedal, jenž bylo proslaveno otcem moderního lyžování, Sondrem Norheimem. Vcházíme do muzea historie lyžování. Ujímá se nás průvodkyně, která nás provází expozicí. Jedním z exponátů je replika Norheimova domku. Hrajeme si na rodinu a zkoušíme si představit život v jedné světnici. Shodujeme se na tom, že bychom vydrželi pospolu maximálně půl hodiny. Po prohlídce expozice usedáme ke stolům ve zdejší kantýně a jsme pohoštěni tradičním norským pokrmem lapskaus.
V údolí Flatdal nás vítá Brit, jenž řadu let žije v Norsku, expert na nynorsk Stephen Walton. Spolu procházíme zdejšími usedlostmi, po čemž nás hostí u sebe doma. Norským zvykem je provést své hosty po domu. Stephen volí netradiční formu. Rozdává nám papíry s otázkami, a abychom získali odpovědi, je třeba dům prozkoumat na vlastní pěst. Po bojovém úkolu se setkáváme na terase, disponující impozantním výhledem na celé údolí. Prozrazujeme si odpovědi a jíme Stephenem připravenou rebarborovou polévku.
Tím náš den však nekončí, neb máme před sebou ještě souboj s losem. Jedeme do nedaleké restaurace, kde ochutnáváme severskou specialitu – losí karbanátek se zeleninovou přílohou. K našemu stolu přisedá náš host, významný ilustrátor a spisovatel Anders Kvåle Rue. Po výjimečném kulinářském zážitku se přesouváme do prostoru restaurace, kde nám Anders přibližuje svou knihu o vousech (Skjegg) a ilustrace se staroseverskou tematikou.
Nadšeni, ale zároveň unavení z uplynulého dne nasedáme do autobusu, který nás odváží zpět do kempu Beverøya.
Den 4.
Dnes přichází na řadu nejdelší den naší výpravy, jehož program začíná odjezdem z kempu již v půl deváté ranní. V místě Notodden, kde se nachází velké společenské centrum Bok&Blueshuset, u kterého je ukotvená vikinská loď Åsa, máme první krátkou pauzu. V rychlosti si prohlížíme loď, pořizujeme několik cenných fotografií a dále pokračujeme k Heddal stavkyrje. Před prohlídkou tohoto největšího telemarského dřevěného kostelíka však nejprve navštěvujeme expozici obrazů Anderse Kvåle Rueho, s nímž jsme se měli tu čest setkat předchozího dne. Dokochavši se jeho uměním, přesunujeme se do prostorů kostelíka, kde nasloucháme zajímavému vyprávění průvodce. Obdivujeme zde míšení prvků původního pohanského kultu s křesťanskými motivy.
Opět nasedáme do autobusu připraveni urazit dlouhý kus cesty s cílem ve vodní elektrárně Vemork, využívanou kdysi pro výrobu těžké vody. Úsek nám však zdánlivě zkracuje pětiminutová zastávka u jezera Tinnsjø, kde byl spáchán atentát na loď převážející poslední zásoby těžké vody do Německa. Rychlému průběhu cesty také přispívá pohled na četné vodopády, a také se nám náhle zpoza údolí zjevuje zasněžený vrcholek nejvyššího telemarského bodu. Pod elektrárnou Vemork sníme naše obědy a zdoláváme kopec, na němž se v celé své velikosti ční. Zde už se nás ujímá milá průvodkyně, poskytující nám přehledný výklad nejen o hlavním produktu této elektrárny po roce 1934, a posílá nás do místnosti, kde sledujeme krátký dokument, mapující výrobu těžké vody za druhé světové války, a jež měla být zneužita k výrobě atomové zbraně Němci.
Náš autobus nás za stálého stoupání převáží krajinou nevídaného charakteru, v níž při pohledu do všech stran spatřujeme pás sněhově bílých hor, surovou krajinu a chatky, jejichž majitele v duchu obdivujeme. Zanedlouho, když se krajina opět čerstvě zazelená, spatřujeme statek Vesås, kde prožil několik let stejnojmenný spisovatel Tarjei Vesaas. Děti tohoto významného autora nás v nedaleko vzdáleném domě, kde ve zdejší kuchyni přišel na svět, vítají o několik minut později. Těší nás svým vyprávěním o otci, po kterém se srdečně loučíme, a vstříc našim komfortním příbytkům se vydáváme zase zpět do kempu.
Den 5.
Dnes je čtvrtek a náš čas trávený v Norsku se chýlí ke konci. Ráno začíná skvělou palačinkovou snídaní, kterou pro nás přichystali naši milí kolegové ze čtvrtého ročníku. Poté však už nasedáme do autobusu. Jedeme na jihovýchod, cílem je telemarský plavební kanál, který byl postaven v druhé polovině 19. stol., aby usnadnil dopravu dřeva.
Čekajíce na zdymadlech Vrangfoss sluser, vyhlížíme výletní loď, která již zanedlouho bude projíždět. Celé přepravení lodi plavebními komorami obsluhují manuálně dva mladíci, kteří vynakládají velké úsilí, aby loď proplula všemi třemi plavebními komorami tohoto vodního díla.
Z Vrangfossu se přemisťujeme na zámeček Hovedgård, který byl domovem významného norského politika a státníka Nielse Aalla. Ujímá se nás průvodkyně a provádí nás zámečkem. Zajímavostí jsou například dvě obrovské malby, které vytvořil švédský šlechtic, jenž zde pobýval jako válečný zajatec.
Opouštíme Hovedgård, další zastávkou je Ibsenovo muzeum poblíž Skien. Prohlížíme si dům a přilehlou zahradou. Během prohlídky se k nám připojuje významný dramatik Fredrik Brattberg, jehož hra ‚Návraty‘ měla minulý rok v Brně premiéru. Po prohlídce se usazujeme v místní kavárně a Fredrik nám vypráví o své tvorbě, inspiraci a dalších plánech. Společně ochutnáváme výborné vafle.
Opět nasedáme do autobusu, máme před sebou poslední zastávku v podobě přímořského městečka Porsgruun. Procházíme se městem a kocháme se výhledem na moře. Máme rozchod a město prozkoumáváme na vlastní pěst. Nikdo nezabloudil a včas se všichni setkáváme na stanoveném místě před radnicí. Společně se vydáváme zpět k autobusu a do našeho domova v Beverøya.
Den 6.
S těžkým srdcem ráno po generálním úklidu opouštíme naše červené chatky v kempu Beverøya a míříme na jih k pobřežnímu městečku Grimstad. Z něho na nás kvůli mimořádně teplému počasí a v přístavu přítomným lodím a loďkám dýchá atmosféra letního letoviska. Objevujeme místa, kde se spisovatel Henrik Ibsen učil být lékárníkem a kde na této pozici působil. Poté dostáváme dostatečně dlouhý rozchod na to, abychom nádherné městečko poznali na vlastní pěst.
Zanedlouho nám do cesty autobusem vstupuje masivní obchodní dům, kde máme opět volno na nákup například typických norských potravin, s nimiž bychom se rádi podělili s našimi příbuznými a kamarády.
Kompletně poslední zastávkou na norském území je nejjižnější město Kristiansand. Dobrou průvodkyní je nám paní Marit, s níž jsme se již před několika měsíci měli tu čest shledat v Brně. Otevírá pro nás svůj antikvariát, kde zájemcům za přívětivé ceny prodává své knihy. Odtud nás vede do svého domu, ve kterém nás s částí své rodiny srdečně přijímá a hostí výborným jídlem různého druhu.
Zbytek večera trávíme na pláži, pozorujíce pozdě zapadající slunce.
Z Kristiansandu máváme norským břehům a po několika hodinách vystupujeme na březích dánských v přístavu Hirtshals.
NO
DAG 1
Vi sitter på ei hytte i Norge og spiser pølser. Lurer du på hvordan vi kom oss hit? Da kan vi starte med vår historie. Reisen vår begynte klokka 16. Vi fikk en stor fin bus hvor hver har sin egen plass. Sjåførene er veldig venlige og morsomme. De forteller morsomme historier.
Vår reise begynte i Brno. Vi kjørte gjennom flere land. Reisen var kjempe kjedelig men vi spilte kort og hørte på musikk. Vi prøvde å få sove men det var ikke så enkelt. Da vi endelig fikk sove kom dansk politi. De våknet oss og ville kontrolere våre pass. Alt gikk bra og vi kunne fortsette i reisen vår helt opp til haven. I Hirtshals ventet vi på en ferge. Vi dro av gårde klokka 9. Noen av oss reiste første gang med ferge. Først var det spennende men etterhvert innså vi at reisen skulle ta fire og halv timer. Heldigvis ble ingen sjøsyk. Selv om reisen var trøttende var den verdt det.
Etter lange tjue timer kom vi endelig til et vakkert fylke som heter Telemark. Den første natta overnattet vi på en koselig hytte. Kvelden tilbrakte vi på forskjellige måter. Noen så på NRK for å trene sin norsk. Noen gikk en liten tur i nærheten av Beverøya camping. Og noen gikk og la seg for å få ny energi. Det var hyggelig å sove på noe mykt.
DAG 2
Dagen begynte ikke velidg optimistisk. Det reignte veldig sterkt men vi vet det finnes ikke dårlig vær bare dårlig klær. Turen begynte på Akademika bokhandel. Der oppfattet vi noen tsjekkiske og slovakiske forfattere – Karel Čapek og Pavel Vilikovský. Da kjørte vi til høgskolen og gikk på kantina. Der traff vi insitutlederen Sven Arntzen som underviser filosofi. Vi fikk forfriskning. Vi diskuterte muligheter om å studere ved høgskolen. Sigrid viste oss biblioteket som skal pusses opp.
Etterpå hadde vi en forelesning. Sammen med Eline Flesjø gikk vi en tur omkring skolen. Senere kjørte sjåførene oss til Bø museum. Der fikk vi vite om hva husmann betyr. Vi hadde mulighet til å se hvordan disse husmennene levde. I Bø fantes det 566 husmannsplasser. Klokka kvart på 15 sto vi foran en gammel kirke. Visste du at Bø egentlig betyr gård? Dagen avsluttet vi med grilling på Beverøya. Vi spiste laks, pølser og kyllingbiter. Vi hadde det koselig med Sigrid. Selv det regnte litt, var det ingen problem for oss å grille og prate sammen. Dårlig vær er ikke forhindring i Norge.
DAG 3
Den andre dagen begynte med en forelesning av Vidar Sundstøl på høgskolen. Han fortalte oss om forfatterskapet sitt - han har utgitt åtte bøker til nå, og de siste fem romanene er krim. Dessverre har han ikke blitt oversatt til tsjekkisk ennå, så det er en utfordring for oss. En del av den første krimen hans utspiller seg i Minnesota hos Lake Superior (hvor han levde i noen år), en annen del foregår i Norge. Etterpå dro vi og stoppet ved Landstad-monumentet ved Seljord kyrkje. Vi tok et bilde av hele gruppa vår – den snille sjåføren vår gjorde det med glede. Seljord er berømt for sjøorm som er kusinen til Lochness fra Skottland. Sjøormen hadde dessverre ikke lyst til å hilse på oss. Klokka 13 gikk vi inn i Norsk Skieventyr i Morgedal hvor vi fikk mange opplysninger om ski og først og fremst om Sondre Norheim. Han er kjent som den første moderne skiløperen i verden. Etter en interessant omvisning spiste vi lapskaus med flatbrød i kantina. Vi var mette og forberedte for videre omvisning.
I Flatdal landsbyen ble vi kjent med Stephen Walton. Han er ekspert på nynorsk og underviser på Høgskolen i Sørost-Norge. Han inviterte oss på besøk hvor han overrasket oss med en oppgave (en såkalte hjemmekviss) som bestod av å finne svar på spørsmålene hans. Noen av dem var veldig uforventet. Etter letingen fikk vi en deilig rabarbrasuppe som vi satte stor pris på. Stephen fikk gave fra oss – en oversettelse av den berømte tsjekkiske boken om soldateren Švejk. Etterpå dro vi til Nutheim Gjestgiveri hvor vi traff illustratør og forfatter Anders Kvåle Rue. Vi satt ute med en vakker utsikt over dal og fjell. Vi smakte elgkarbonader for første gang, og de var ganske spennende for fleste av oss. Vi elsker dette landet! Takk for maten!
DAG 4
I dag måtte vi stå opp tidligere for å rekke alt som sto på programmet. Først stoppet vi ved Vikingskipet i Notodden. Dessverre kunne vi ikke seile. Etterpå besøkte vi utstilling på prestegardslåven i Heddal. Heddal er berømt for en vakker stavkirke. Vi fikk vite mer om stavkirkenes historie takket være Halvor Kristoffersen.
Neste stopp var ved minneplata for de omkomne på D/F Hydro. Det var en ferge som skulle bringe tungtvann til Tyskland under andre verdenskrig. Den ble imdlertid sunket av norske soldater. Mer informasjoner om denne begivenheten fikk vi på Vemork-museet. Vi hadde mulighet til å se en film som het «Hvis Hitler hadde bomber».
Etterpå kjørte vi gjennom vakker Hardangervidda. Kona til Tarjei Vesaas sin nevø hilste oss hjertelig på Vesaas-gården. Hun viste oss gården og den flotte utsikten som ga Vesaas ofte inspirasjon. I Midtbø ventet oss en overraskelse til - barna til Tarjei Vesaas – Guri og Olav. Vi hadde en enestående mulighet til å se hvordan Tarjei Vesaas levde og hvor han skrev sine romaner. Olav fortalte oss om foreldrene sine. Det var en av de største (kanskje største) opplevelsene av turen. Hele dagen var det så varmt at noen av oss hoppet inn i Bøelva.
DAG 5
Tirsdagen har vært en spennende dag. Den begynte søtt – vi laget pannekaker for alle og de var fornøyde. Klokka 10.30 reiste vi fra Beverøya camping til Vrangfoss sluser. Der så vi hvordan slusene fungerer i praksis. Vi fikk se en båt «Victoria» som er det eldste eksempelet på denne typen. Etterpå kjørte vi til Ulefoss Hovedgård. Den hører til de få norske slottene som man kan besøke. Her bodde en av de embetsmennene (Niels Aall) som underskrev grunnloven i 1814 i Eidsvoll. Vi hadde mulighet til å se hvordan han levde, og hvordan han tok vare på gården sin. Vi fikk høre mange morsome historier som henger sammen med denne hovedgården (f.eks. om en svensk fange som sonte sin straff i et av de beste rommene).
Turen vår fortsatt i Skien, vi besøkte Ibsen museet. Vi kunne gå rundt huset hvor han vokste opp, og hvor han spilte dukketeater. I hagen lukte vi på syrin og hadde litt krangel om et lite lingvistiske problem. På museet ble vi kjent med en ung dramatiker Fredrik Brattberg. Hans stykke «Tilbakekomstene» har allerede blitt spilt i Brno under navnet «Návraty». Fredrik fortalte oss om sitt kommende skuespill. Der ventet på oss en liten oppfrisking – kaffe, te, vafler og jordbær- og bringebærsyltetøyer. Dagen avsluttet vi i Porsgrunn hvor vi spaserte langs elva. Hele tiden skinte sola og vi trengte ingen paraplyer (bare mot sola). Noen av oss er solbrunne som om vi var på Adriaterhavet. Takk for i dag, Norge!
DAG 6
Denne dagen sto vi opp tidligere enn de andre. Vi måtte pusse opp og pakke – klokka kvart på ti var vi på veien til Grimstad og Kristiansand. Men først sa vi tusen takk til Sigrid som tok seg av oss og var en fantastisk guide. Hun viste oss mange interessante steder i Telemark. Sigrid skal komme til Brno i september og vi gleder oss til å se henne igjen.
Vår første stopp, Grimstad, er uten tvil en av Norges vakreste havnebyer. Vi var henrykte over dens kystatmosfære. Vi spaserte litt og nøt en flott utsikt over hele byen.
Sent på dagen møtte vi Marit som inviterte oss til hjemmet sitt. Men først besøkte vi Marits antikvariat på Odderøya. Selv om antikvariatet er vanligvis stengt på fredag, gjorde Marit et unntak. I tillegg fikk vi 50 % rabatt. Noen bøker var til od med gratis. Alle utnøt denne muligheten og kjøpte flere bøker.
Hos Marit var det fantastisk! Hun laget for oss kjempedeilig mat og vi alle var mette. Dessutten ble vi kjent med foreldrene til Anne Jorun – tidligere norsklektor i Wien. Vi pratet, spiste og hadde det moro.
De siste timene i Norge tilbrakte vi på bystranda. Noen av oss samlet mot og badet i havet. Resten av oss så på solnedgang. Det er trist at turen vår nærmer seg slutten. Vi håper at vi sees snart, Norge! Takk for nå!
Det er ganske vanskelig å oppsummere alt vi opplevde i løpet av forrige uka, for alle ord blir for små. Vi reiste rundt i Telemark for å besøke en rekke nye steder og møte interessante mennesker. Vi snakket og vi hørte, vi smakte ny mat og lærte nye ord.
Vi delte alt dette med hverandre og hadde utrolig spennende sju dager. Vi takker alle som var en del av vår reise og alle som hjalp oss å få det til å skje / alle som hjalp oss å virkeliggjøre dette.
EN
Day 1
Our trip began in Brno. Full of expectations, we got onto the bus and set off for the North. Due to the heating problems in the bus, the journey wasn’t all that pleasant. But the thought of going to Norway kept us all merry. The morning came and we woke up in Hirtshals harbour in Denmark. There we waited a bit and went aboard the ferry. None of us were prepared for the cold winds on the Baltic. (Also because few of us wore only pyjamas as they weren’t expecting that we won’t be allowed to enter our bus during the voyage.)
When we finally arrived to Norway, we were delayed by the long border guard control. Also we were forced to wait in the wind outside, still wearing nothing but pyjamas. When the guards finally agreed that everything was in check, they let us continue with our journey. In the evening, we arrived to our camp in Bø. Finally.
Sigrid, our local guide came to welcome us and also provided us with detailed information about what awaits us in these next days to come. And then, in the end of the day, each of us was so exhausted that we immediately fell asleep in our comfortable beds.
Day 2
Our day began (luckily for us) rather later. We were given a fine opportunity to expand our book collection in the local bookshop. Thereafter, Sigrid led us to the høyskolen in Bø where a Norwegian lunch in form of tasty baguettes had already been waiting for us on the plates. Very pleasant introduction indeed. What followed was a brief history behind the institutions called høyskolen accompanied by a likewise brief tour around the school grounds.
Next thing to come was an open-air folk museum – a farming household from the 19th century and the authentic lecture about farmers and renting farmland for the lower social class right inside the old hut where the family spent their days.
At the end we moved even more backwards in the history, into the times when folk used to write with runes. Inside a church from the 12th century, Sigrid told us about the usage and metaphors the people used to express themselves. The runes they used are still carved in the church‘s walls.
That day wasn’t all that demanding and Sigrid was so kind to wrap up the day with a grill party for all of us.
Day 3
Our day began with a trip to the university where we met the famous Norwegian krimi-writer Vidar Sundstøl. He told us about his gripping trilogy. Our day continued with a bus trip to Seljord-region where we could admire beautiful landscape and the imposing monument of Magnus Brostrup Landstad.
We discovered the secrets of Ski-art-museum and got to know about the father of the modern ski-art, Søndre Nordheim. After the exhibition we had a lapskaus – a typical stew for the lower class of the Northern Europe.
Then we went to Flatdalslandsbyen where we met a nynorsk professor Stephen Walton. With the invitation to his house also came a delightful sweet soup he made of rhuburb. The soup was but an appetizer for the main course which was a delicious elk venison with grilled champignons in a scenic restaurant not far from his home. With full bellies we ended our day by attending a funny and interesting lecture about the usage of beards over the history given by the writer and illustrator named Anders Kvåle Rue.
Day 4
Today a long trip was ahead of us. Our bus left the camp around 8:30 and the first stop was at a flawless reconstruction of a viking ship. Too bad we couldn’t sail it. Our journey then continued onwards with an exhibition in the largest wooden church in Norway.
The following and a very interesting part of the trip included a presentation and a short documentary film about the production of heavy water during World War II. First we visited the place where the ferry „Hydro“ sank, the ferry that was supposed to take the heavy water barrels to Germany. Afterwards headed to the museum which was situated in the former factory. The way to the museum ran through the city of Rjukan, which are situated so deep between high mountains, that the Sun shines there only for a very short period.
At last followed a visitation of the very birth place and the actual house of Tarjei Vesaas, who was a famous Norwegian writer. We were recieved by his very own relatives who told us much about his life.
Day 5
We started the day with a trip to Vrangfoss sluser (Telemarkskanalen) where we had a unique opportunity to watch a sail of ship Victoria. Due to the time limitation, we did not watch the whole sail, but we had enough time to see how the system works. Our trip continued to Ulefoss Hovedgård which is not the typical Norwegian building. This small residence was built in the beginning of the 19th century as the home of Niels Aall. During the guided tour we felt like we had been walking through a little castle built in Western European or Central European style.
Our next stop was the Venstøp near city Skien where Henrik Ibsen Museum is located. During the guided tour we learned new information about life of Henrik Ibsen and we were joined by dramatist Fredrik Brattber with whom we had an appointment. In the museum coffee shop we had an amazing waffles, coffee and tea. Fredrik Brattber, whose play was played also in Brno, was talking about his work and we spent a very pleasant afternoon with this likable dramatist.
The last stop of the day was city of Posgrunn where we had the opportunity to create our own program and to see the city by ourselves. After the day full of new information and experiences we went back to our camp where we had BBQ as it was our last night in the camp.
Day 6
The last two days were a bit melancholic. In the morning, we parted with our most beloved huts. Sigrid came to say goodbye as well. She promised she’ll see us again in September. We ventured south and stopped by in a town called Grimstad. For two hours, we could wander the streets and so we climbed the highest peak to get the view over the harbor. Since it was the hottest day of our trip and being outside felt like being fried on a pan, almost all of us intuitively headed for the refreshing water in the docks.
Before the evening we reached the final stop in Norway – Kristiansand. It was Friday and both the streets and the beach were busy. We met with Marita who owns a small bookstore. No one left empty-handed. Afterwards, she invited us to her home where we shared a truly delightful supper with her family. We finished our evening on the beach and with a beautiful sunset.
The morning came and we were already aboard the ferry heading for Denmark. After another long day of bus-travel, we finally reached our destination, Brno. We were home. And although eventually we had to break our friendly fellowship, the amazing memories will remain with us forever.
Vyhodnocení cesty
Zde je možné stáhnout si závěrečnou zprávu od Sigrid Aksnes Stykket a několik vyplněných studentských dotazníků.
Autorka fotografií: Adéla Mertlová