Stručné připomenutí dějin brněnské germanistiky a jejích významných osobností s příklady jejich badatelské činnosti
Rozvoj germanistiky v Brně a vzdělávání budoucích germanistů úzce souvisí se vznikem Československé republiky. Již na počátku následujícího roku, 28. ledna 1919, byla jako druhá v tehdejším novém státě založena Masarykova univerzita, jejíž součástí bylo i germanistické pracoviště s původním názvem „Seminář pro germánskou filologii“. Zakládajícími členy, tvořícími první generaci, byli prof. Antonín BEER a prof. Jan KREJČÍ. Spojovali vždy obě složky univerzitní práce, badatelskou a pedagogickou činnost. Toto zaměření je pro naše pracoviště i v současnosti stěžejní. Je nutné zdůraznit, že obě tyto osobnosti stály u zrodu tradic, které náš ústav stále rozvíjí.
Jazykovědec a první vedoucí prof. A. BEER zkoumal mimo jiné oblast starších fází germánských jazyků, např. vztahy mezi východogermánskou gótštinou a slovanským jazykovým prostředím nebo oblast slovní zásoby 18. a 19. století v němčině i v češtině. Po boku mu stál literární vědec a historik prof. J. KREJČÍ, který se zabýval širokým spektrem literárních děl. Kromě specifické oblasti nejstarší německy psané literatury s přesahem k česko-německým literárním vztahům se věnoval nejen J. W. Goethemu, ale i zajímavým méně slavným autorům, např. prvnímu překladateli K. H. Máchy do němčiny S. Kapperovi, dále německým naturalistům, symbolistům a novoromantikům. Jeho dalším tématem byli také moravští spisovatelé německého jazyka včetně nejvýznamnější z nich, Marie von Ebner-Eschenbachové. V roce 2016 vzpomínalo město Brno, Moravské zemské muzeum i náš ústav sto let od jejího úmrtí.
Osobností spojující v sobě bohemistu a germanistu byl prof. Arne NOVÁK, jehož badatelskému zájmu neunikli němečtí romantikové, jejichž některá díla dokonce sám přeložil do češtiny (Novalis).
Pokračovatelem prof. A. BEERA byl prof. Leopold ZATOČIL, který se zabýval ve shodě s tradicí Ústavu germanistiky německou literaturou nejstarších dob, severskými germánskými literárními památkami a německými literárními díly středověku ve vztahu ke staročeským literárním památkám.
Další osobností brněnské germanistiky byl době od konce II. světové války badatel prof. Pavel TROST, který na ústavu působil jako externí pracovník, germanista vzletného ducha s nebývale širokou sférou zájmů a příspěvků k mnoha oblastem německého jazyka i literatury. Proslul množstvím příspěvků m.j. k německým výrazům v české slovní zásobě ve všech jazykových rovinách, např. o slovech v českém slangu odvozených či přejatých z němčiny. Vyjadřoval se po celý život k významu, výkladu a vztahu německých a českých středověkých milostných písní a skladeb. Upřednostňoval tedy témata s výraznými česko-německými souvislostmi.
S brněnskou germanistikou je spojen i Ludvík KUNDERA, známý svými mnoha překlady hlavně z německé literatury klasické i z děl první poloviny 20. století (Schiller, Brecht, Büchner, Trakl, Böll). V roce 1997 mu byla ministrem kultury ČR udělena Státní cena za překladatelské dílo. Pracoval zde rovněž jako externista.
Současnou podobu brněnské germanistiky utvářely tři významné osobnosti, které stály dlouhá léta v čele pracoviště.
Prof. PhDr. Zdeněk MASAŘÍK, DrSc., přední český jazykovědec, se od šedesátých do devadesátých let 20. století věnoval hlavně třem oblastem německé jazykovědy, jejichž výzkum mu přinesl mezinárodní věhlas: vyjadřování modality - jistoty, domněnky, možnosti a nutnosti v jazyce, dále se zabýval funkcí částic v němčině vždy ve srovnání s češtinou. Jeho celoživotním zájmem byla starší němčina na Moravě, hlavně pak jazyk listin královských úřadů (kanceláří) pozdního středověku (Die Frühneuhochdeutsche Geschäftssprache in Mähren).
Prof. PhDr. Jiří MUNZAR, CSc., literární vědec a překladatel, germanista a nordista, se věnoval německým autorům období romantismu (Clemens Brentano: O růžovém keři, Joseph von Eichendorff: Šálení podzimu), měšťanského realismu (Marie von Ebner Eschenbach – básnířka dvou srdcí, Aforismy, oboje jsou nové překlady z roku 2016) a moderní doby (Franz Werfel, Heinrich Böll).
PhDr. Jaroslav KOVÁŘ, CSc., literární vědec a překladatel, se zabývá také teorií překladu, kterou vyučuje v oboru Překladatelství. Věnuje se moderní německé, rakouské a švýcarské literatuře. K jeho nejzáslužnějším překladům patří překlad milostné lyriky slavného rakouského básníka Ericha Frieda (Básně lásky, strachu a hněvu, 2004) nebo dva romány švýcarského autora Friedricha Glausera.
Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky v současnosti dále pokračuje v tradici bádání v oblasti staršího i současného německého jazyka a literatury od středověku a moderní dobu po dnešek. Tuto základní linii úzce propojuje s novými jazykovědnými disciplínami a s aktuálními tendencemi výzkumu.
Spektrum výzkumné a pedagogické činnosti ústavu přirozeně spoluvytvářejí další dvě pracoviště.
Pracoviště nordistiky (založeno roku 1965, Josef B. MICHL) se zaměřením na tyto oblasti:
- norský jazyk a literaturu, vůdčí osobností je doc. PhDr. Miluše JUŘÍČKOVÁ, CSc., literární historička a překladatelka (moderní norská literatura, dílo Sigrid Undsetové).
- švédský jazyk a literaturu, jehož vynikajícím pracovníkem byl od roku 1991 do roku 2000 PhDr. Libor ŠTUKAVEC, CSc., překladatel Strindberga, Lagerkvista, Johnsona, významný je jeho překlad rozsáhlých Gustafsonových Dějin švédské literatury. Známé jsou jeho umělecké překlady švédské poezie. Překládal také švédskou renesanční lyriku. Ocenění získaly také jeho překlady švédské dětské literatury. Další osobností je Mgr. Alarka KEMPE.
Pracoviště nederlandistiky (založeno roku 1990, významnou osobností minulosti je Emmy MÁČELOVÁ-Van den Broecke) s výukou nizozemského jazyka a literatury.
Mezi významné počiny tohoto pracoviště v nedávné minulosti patří vydání Česko-nizozemského slovníku / Woordenboek Tsjechisch Nederlands (Emmy MÁČELOVÁ-Van den Broecke a Dana Spěváková). Jde o slovník na našem trhu dosud nejobsáhlejší, oceněný Jednotou tlumočníků a překladatelů jako nejlepší překladový slovník. V devadesátých letech se nizozemština stala samostatným plnohodnotným oborem. V současné době se její zaměstnanec prof. Yves T´Sjoen zaměřuje na moderní nizozemskou literaturu, lektorka Sofie Royeaerd zkoumá jazykovou situaci v Belgii a Marta Kostelecká na srovnávací fonetiku nizozemštiny a češtiny.
Další informace o historii ÚGNN je možno získat zde:
Die linguistische Germanistik in Brünn - Antonín Beer und Leopold Zatočil